Bůh, vesmír, zdravá strava a co dál bude IN?! 3. část

Hlavně abysme nebyli pozadu a něco nám neuniklo. To se na nás valí ze všech bulvárních plátků narvanými žhavými trendy roku. Předháněči v prodeji všech možných věcí, co ani nepotřebujeme, kteří zasévají semínka, že je to právě to, bez čeho se neobejdeme.

Bůh nebo vesmír?

Narodili jsme se z čistého božství a dnes lidé věří, že všechno je řízeno z vesmíru. Hodně z nás odmítá věřit, že Bůh existuje. Bůh je přece vymyšlenej a uměle vytvořenej. Vesmír jako název je skutečný, proto k němu máme asi blíž. Víra ve vesmír je teď in.

Lidé neveřící v Boha se často schylují věřit tomu, že celý vesmír se spojí a my dostaneme po čem toužíme, nejlépe bez našeho přičinění. Není to vesmír jako takovej, je to prostor tajuplné energie, která proudí kolem nás. Je to nevědomí, s kterým komunikujeme v prostoru. Tento prostor můžeme považovat za láskyplnou bytost.

Přesto je to jedno a totéž, akorát nahlíženo z jiných úhlů pohledu. Můžeme věřit ve vesmír, v Boha, v motýla (který je mimochodem ztělesněním duší) Alláha, Alladina, karmu, doplňte si, co chcete.

Miloslava Mašková ve své knize Tajemno kolem nás píše: „Bůh je pro mě vesmírná inteligence, absolutní bytí, universum, bezpodmínečná láska a světlo, nekonečno. Myslím si, že Bůh je světlo a láska, které jsou ukryty v srdci každého člověka.“

Marta Foučková v knize Jsem píše: „Vlastně i celý Vesmír je možné přirovnat k obrovskému počítači. Nepochopitelnému a nám lidem nepředstavitelnému. Akašická kronika, Informační pole, Všesvětové vědomí, Světová mysl, Tao, Kosmická inteligence, Alláh, Bůh. Tak ho lidé nazývali od věků. Na jménu nezáleží. Je jen jedna jediná skutečnost a tou je božská podstata bytí. Je a tvoří sama ze sebe, je bez počátku a bez konce, bez hranic a bez omezení. Stálá energie boží, všeprostupující, všepronikající, oživující příčina veškeré tvorby.“

František Bardon ve známém díle Brána k opravdovému zasvěcení píše: „Již od pradávna věřil člověk v něco vyššího, nadsmyslového, v něco, co zbožňoval. Co nemohl pojmout a pochopit, připisoval vždy vyšší moci. Takto vznikla božstva celých národů, dobrá i zlá. Během různých dob došlo k uctívání bohů, andělů,  démonů a duchů… bez ohledu na to, zda uctívaní žili skutečně či jen v představě. Pro průměrného člověka je božská idea opěrný bod jeho ducha, aby nebyl v nejistotě nebo se neztrácel. Proto mu jeho Bůh zůstane vždy nepochopitelný a nepředstavitelný.

Za Bohy jsou považovány bytosti či vědomí nehmotné povahy. viz např. kniha s titulem Hovory s Bohem, které napsal Neal Donald Walsh. Jeho údajný Bůh mu tvrdí: „Nemám žádnou podobu ani formu, které by člověk rozuměl. Mohl bych na sebe vzít podobu nebo formu, které by lidé rozuměli, ale pak by si všichni myslili, že to, co vidí, je jediná podoba nebo forma Boha – nikoli jen jedna z mnoha. Já jsem však Velký neviditelný, nejsem tím, čím se jevím v kterémkoli daném okamžiku. V jistém smyslu jsem tím, čím nejsem. Pocházím právě z tohoto nebytí a tam se vždycky vracím.“ Co všechno se skrývá pod pojmem Bůh

Věřím, že každá bytost se narodila jako nekonečný potenciál možností a je vybavena zvládnout jakoukoliv situaci, která v jejím životě nastane. Lidé tomu ale nevěří, a proto se začnou všechno učit. Jako děti ve škole, které se učí něco, co budou možná někdy v budoucnu potřebovat.

Většinou to ale nepotřebují. Většinu věci naučené ve škole, v životě vůbec neuplatníme a naopak se chceme učit třeba úplně něčemu jinému. Ve stáří nám slábne paměť a zapomínáme. To, co jsme se naučili třeba všechno zapomeneme, ale náš potenciál nám umožňuje tady stále být a fungovat.

Žítí v přítomném okamžiku nám dává naši vnitřní energii, nemusíme se učit věci dopředu. To je naše komunikace s nevědomím, které následně utváří naše vědomí. (Proto i já  například nejradši točím videa a píšu, z patra, tak jak mě to chodí na jazyk). Být přitomni proudu života a v momentě, když se mu s důvěrou odevzdáme, neboli improvizujeme, tak pak nám chodí do života situace, které vypadají, že ten prostor ví, co dělá (řekněte si vesmír nebo Bůh ví, co dělá).

Pokud se něco učíme, přijdou nám obavy, strachy, že v dané situaci neobstojíme a to se také může stát, protože jsme se s touto situací nepotkali v přítomnosti.

Proto pěstujme vnitřní pozornost a zkušenost, otočme je sami do sebe. Nesoustřeďme se na vnější pozornost, kterou nás učí již od dětství.

Bůh=Vesmír ? Anebo Bůh – tvůrce života, Vesmír – výsledek stvoření? Jak to vnímáte vy? Napište mi do komentářů, za mě rozhodně ta první možnost.

Zdravá strava nebo marketingový tah?

Televize, rádia, billboardy a další reklamní média jsou plná reklam a pořadů o vaření, smažení, pečení, grilování. Jsme bombardováni spoustou reklam plných dokonalých rodin, zejména manželek kuchtiček, vařící „skvělé zdravé a vždy jednoduché pokrmy“.

Na ulicích jsou to samé fast foody, stánky s párkama v rohlíku, klobásami, bageterky, KFCčka, McDonaldy, Burger King, kavárny s buchtičkami, pizzerky atd. Kino si mnoho z nás nedokáže představit bez coly, popcornu nebo nějakých nezdravých dobrůtek.

Zažité podvědomí o potravinách a jídlech nás válcuje a čím častěji to vídáme, tím více si myslíme, že máme jenom tuto možnost. Provází nás to desetiletí a média nás příjemně masírují o tom, co je to tzv. normální stravování.

Trend dnešní doby je všechno zdravé. Eco, Bio, Raw, Organic atd. Ale je zdravé opravdu zdravé? Nedávno jsem na tohle točila video na základě filmu, který jsem viděla o cukru (také jsem prosila všechny, kdo se zabývá zdravou, opravdu zdravou stravou, ať se k tomu vyjádří, jak to vlastně je, nebo prosím do komentářů o názory).

Znepokojilo mě, jak nám velké potravinářské korporace lžou a jaké dělají tzv. zdravé marketingové kampaně, které nejsou zdravé. Následně my kupujeme jen to, co nabízí jako zdravé a nemáme možnost výběru potravin, kde se nepřidává cukr anebo jen velmi velmi omezeně.

Například známá dlouholetá reklamní kampaň na low fat, neboli nízkotučné potraviny, které zavedli prodávat poté, co korporace ututlaly, že cukr je zdraví škodlivý. Tohle se jim přece bude lépe prodávat, no ne?

Samozřejmě si můžeme pěstovat svoje potraviny nebo kupovat například mouku, abysme si upekli vlastní chleba. Ale já myslím pro normální spotřebitele, jít do velkého obchodu a mít tu možnost koupit si mléko bez cukru, chleba bez cukru. šunku bez cukru atd. Normálně bežné potraviny, které si chci vybrat bez cukru. A ne se koukat na každou potravinu zda obsahuje cukr či ne, teď jsem si dokonce přečetla, že na etiketě může být až 47 možností pojmenování cukru. Fakt hnus.

Jsem jednoznačně pro, vytvořit v každém velkém obchodňáku oddělení bez cukru a tuku, ale opravdu bez cukru a tuku, zdravé potraviny a polotovary, které si zachovají svoji chuť. Možnost výberu a ne být pod vlivem potravinářských korporací, které udávají, co budeme jíst.

Velkou kampaň proti cukru vede Jamie Oliver. Dokonce usiluje o to, aby se změnila britská legislativa. Cukr totiž považuje za jednu z hlavních příčin nejen dětské obezity v Británii. Well done :-).

Dospělý člověk by měl sníst maximálně 90 gramů volného cukru, což je 22,5 čajových lžiček. Děti ve věku 7-10 let 24 gramů cukru, pouze 6 čajových lžiček denně. Teď pro porovnání jedna plechovka pití obsahuje asi 35 gramů cukru, což je asi 9 čajových lžiček.

To stejné je s produkty BIO. Dají tomu takovou nálepku a už se nikdo nedívá kolik je tam cukru, tuku a soli, ale lidé si myslí, že je to zdravější (často ani nevědí, co opravdu BIO znamená), protože to takto reklamují. Bohužel tomu tak často není.

Skutečný vliv na naše zdraví totiž má množství a zastoupení tuků, množství přidaného cukru a množství soli v naší stravě.

Jednou za čas se mezi alternativní stravou objeví nějaký hit, fenomén, po kterým touží snad všichni. Nejrozšířenější a nejznámější je vegetariánství a veganství. Teď doplňuje ještě kontroverznější a striktnější raw food, vitariánství.

Teorie raw food neboli syrové stravy je fakt, že vše živé v potravinách se při zahřátí nad 42 stupňů zničí a tepelně upravená strava je tzv. mrtvá.

Pohled je samozřejmě dvojí, jako asi na vše. Příznivci tvrdí, že strava je nejlepší syrová, nezpracovaná, jedině tak předá všechny živiny do našeho těla. A vyznavači např. čínské medicíny, makrobiotické stravy, ajurvédy neboli indické medicíny doporučují potraviny upravit tepelně.

Já jsem zastáncem pestré různorodé stravy. Nedovedu si představit jíst jen RAW a masíčko ne. Máme tolik chutí, tolik možností jídel, tolik národních jídel, tak proč se o ně ochuzovat. Zdravý životní styl si můžeme dopřát i tak, a to pohybem a právě výběrem potravin, které nejsou chemicky upravené, dochucené cukrem, tučné, solené atd.

Nemusíme jíst jenom zdravě (každý rád hřeší) a nemusíme jíst jenom nezdravě, je to vaše volba. Ale ten neomezený výběr jednoznačně chybí, nejen na našem trhu, ve vetším měřítku.

Na závěr zmíním ještě palmový olej. Palmový olej se nachází v polovině všech dostupných potravin, a to i v kosmetice nebo krmivu pro psy. Škodí, jak zdraví, tak i životnímu prostředí a to kácením deštných pralesů. Proč se cpe všude, je totiž nejlevnější dostupný olej vůbec. Naštěstí už jsou organizace zabývající se touto problematikou a doporučením vhodných potravin. Můžete se zapojit i vy a to tak, že vyfotíte potravinu či kosmetiku, která nepoužívá palmový olej a přidáte na tyto webové stránky.

Je ovšem zajímavé, že ještě nedávno o něm nikdo nevěděl. Zítra pravděpodobně bude zase zdravý :-D.

Není snad dne, kdy se něco nevynoří jako další skrytá hrozba lidem. Co to bude příště? Co vlastně máme jíst? Jak si máme kupovat normální potraviny, bez cukru a palmového oleje, když ani nemáme kde?

Hlavně to neberme tak tragicky. Najděte si nějakou mez toho, co vám vyhovuje. Pamatujte, že jde o úhel pohledu. Pro vaše zdraví je více nebezpečná vaše myšlenka než samotné jídlo. Když si myslíte, že to jídlo není zdravé, tak není ani pro vaše tělo. Když si myslíte, že to stejné jídlo je zdravé, tak je zdravé i pro vaše tělo. Síla myšlenky dokáže víc, než samotné jídlo.

Trendy byly, budou a jsou a my se na ně vědomě můžeme vy…., víte co. Nepotřebujeme všechny ty věci k tomu, abysme byli šťastní. Nepotřebujeme tenhle telefon, tenhle módní výstřelek, nemusíme říkat tyto slova, nemusíme jíst toto jídlo nebo se přibližovat těmto vzorům či autoritám abysme byli sami sebou.

Nestyďte se za svoji jinou víru, za své jiné názory a myšlenky, za jiný pohled na věc a už vůbec ne za toho jiného, koho milujete.

Přečtěte si první a druhou část tohoto článku.