Chci vám představit tři techniky k uvolnění stresu a kotvení příjemných pocitů, které mně pomáhají, protože posledních pár let pro mě bylo peklo. Stres byl můj každodenní chleba. Byla jsem věčně naštvaná, nespokojená a nešťastná. Měla jsem takové nastavení, protože u nás v rodině bylo všechno špatně, jenom jsem slýchala kritiku. Na nic jsem se moc netěšila a hlavně viděla jsem VŠE NEGATIVNĚ.
Takto se mi hrozně žilo! Bylo to vyčerpávající, protože jsem pořád něco řešila. Viděla ve všem problém, na všech jsem viděla něco negativního a šíleně mi to ztěžovalo život. Nechtěla jsem ani nikam chodit nebo poznávat nový lidi…
A když se takto špatně cítíme často, jako já každý den, kdy jsem se probudila a už měla naštvaný ksicht a to teprve ten den začínal, tak je pak těžké se cítit jinak. Každý den je pak jak přes kopírák. Naopak se to stupňuje a každá maličkost nás pak vykolejí.
Dneska nerozumím tomu, jak jsem takto mohla dlouho fungovat. Takové fungování prohlubuje naše negativní smýšlení a upadáme do dlouhodobého stresu, který ovlivňuje nejen náš DEN, ale naše nastavení, způsobuje naše nemoci a celkově i výsledky v životě. Hlavně naše radost a smích se postupně vytrácí z našeho života a stres je na světě.
Přitom jsem chtěla VÍC! Vinila jsem se, a pak jsem pochopila, že to moje tělo to tak vyžadovalo, abych dostala svoji dávku – o tom níže.
Funguje to tak, že naše zkušenosti, prožitky, zranění z dětství, traumata a přesvědčení přerušují tok naší životní radosti a naší síly a chuti do života. Nemáme pak tak šťastný a spokojený život, nedaří se nám, protože dáváme prioritu těmto negativním myšlenkám.
Naše negativní myšlenky, které jsou až ze 70 procent oproti pozitivním, produkují v našem těle chemické látky, které nejsou z dlouhodobého hlediska pro naše tělo dobré.
Za našim neutěšeným stavem našeho života jsou staré negativní myšlenky, které si myslíme znovu a znovu a tím ve své budoucnosti vytváříme jenom to, co se nám odehrálo už v minulosti a co nás nebaví.
Jsou to primárně myšlenky strachu, obav, osamění, viny, potlačovaný hněv…. Z toho pak pramení právě stres, úzkost či deprese.
Když jsme dlouhodobě ve stresu, což většina z nás tak žije, tak naše tělo produkuje zejména kortizol a adrenalin, a to způsobuje, že máme tendenci stále bojovat s něčím tam venku a nejsme schopni moc odpočívat.
V knize Změňte mozek změňte život nebo dokonce i Joe Dispenza o tom hovoří, že tento stresový návyk dodává tělu určité hormony a my po nich pak doslova toužíme, i když nám to nic pozitivního nepřináší. Máme třeba tendence se pořád hádat, protože to nám dodává tu látku, kterou v těle potřebujeme, takže to děláme automaticky pořád dokola.
Takže díky tomu jsme doslova závislí na nepříjemných stavech, jako je naštvání, blbá nálada, deprese, stres atd…
Když se pak vědomě snažíme být šťastní, tak nám to prostě nejde. Protože naše závislé tělo na to neumí reagovat a připravuje pro nás takové situace, že se pořád cítíme špatně.
Dlouhodobé vystavení stresu znamená, že se staneme doslova závislými na hormonech stresu, a pak se cítíme pořád špatně, kvůli hormonům, které naše tělo produkuje a potřebuje.
Naštěstí to jde změnit, je možné zažívat pohodu, radost, klid a mít nadhled nad stresovými situacemi. Já jsem pochopila, že je důležité začít uvnitř a postupně jsem si vybudovala slušný zdroj příjemných pocitů, které mi tvoří den.
Ten první, nejjednodušší a nejrychlejší krok, je pozorovat samu sebe. Uvědomit si své negativní myšlenky, vyhrocené situace… To, co běžně opakuji, čím začínám třeba hádku atd… Pozorovat a uvědomit si, kdy si naše tělo žádá dávku.
Je dobré i pozorovat svoje myšlenky a chování hned po ránu. Soustředit se na naše aktuální nastavení. Na to, co nám běhá v hlavě
Já si třeba vždy říkala to zas bude hrozný den, nemám se na co těšit, mně se nechce nic dělat atd…
Když si to uvědomíme, můžeme na to reagovat racionálně a říct si – že tahle myšlenka je včerejší, že ji beru na vědomí, nebo tahle situace je minulost a já už ji ve svém životě nepotřebuji, ani dnes, ani jindy.
Tohle je velmi jednoduché, ale opravdu fungující, je to takový malý denní zázrak, který přeruší tu automatickou reakci.
Začnu příkladem a zamyšlením:
Když se ti něco podaří, nebo máš z něčeho radost. Zkus si odpovědět, jak dlouho ti tento pocit vydrží?
A když jsi naštvaný a něco ti vadí, jak dlouho tento pocit vnímáš?
Proč?
Když se něco doslova posere, stane se něco nepříjemného, něco nám vadí, tak co většinou děláme, myslíme stále na to, přemítáme, analyzujeme – zkrátka se v tom bohužel rejpeme víc.
A čím víc na to myslíme, tím víc se to sere – s prominutím, pak se serou i ostatní věci, je to jako lavinový efekt. Určitě to znáte.
Ve své mysli se zaměřujeme na to špatné, negativní a pak si to negativní a stres ještě více přitahujeme.
Prostě si myslíme, že když to hned vyřešíme, tak se nám uleví. Ale některé věci se prostě nedají řešit hned. Protože pokud bychom je řešili s horkou hlavou, může se to ještě více pokazit, nebo nás to bude stát velké úsilí v danou chvíli.
Některé věci potřebují dozrát nebo my potřebujeme vědomě dospět k rozhodnutí anebo nechat tomu volný průběh.
V našem energetickém poli máme nekonečno mnoho možností.
Řešení spočívá v tom, stáhnout naši pozornost úplně jinam. Pryč z této nepříjemné, negativní věci na něco, co je pro nás naopak příjemné a co nám dělá dobře.
Prostě jak říkal můj taťka: vyser se na to – jak jednoduché, ale pravdivé. Přestat to řešit, přestat se v tom máchat, jak by řekl Jarda Dušek nerozmazávat hovno, nechat to ladem. Nechat to na Vesmíru ať se to samo poskládá.
Někdy je lepší tom nechat volnost a ono se to samo vyřeší.
Pokud naši pozornost stočíme jiným směrem, například k činnosti jako je třeba mytí nádobí nebo koukání na televizi, naše myšlenky se srovnají. Ještě líp funguje zaměřit se na činnost, která nám přináší radost. Činnost, která nás naplňuje a baví.
V ten moment se tak dostáváme do jiné vibrace, srovnají se mozkové vlny i naše srdce bude bít klidněji.
Prostě nechte to plynout, odevzdejte to vyšší moci a uvidíte sami, co se stane.
Mám na to dobrou větu: odevzdávám to vesmíru, ty se o to teď postarej, důvěřuji ti.
Když se ti něco nelíbí nebo ti něco nejde, stáhni svoji pozornost na to, co ti jde, co tě baví. Daná situace se pak téměř zázračně vyřeší sama!
Dříve jsem tvrdila, že meditace jsou pro mě ztráta času. Měla jsem tolik povinností, velký stres, moc myšlenek, že jsem prostě na ně neměla čas. Teď takovým lidem doporučuji meditovat dvakrát denně. Možná to máte podobně.
Meditace mi připadaly jako až moc EZO. Moc andělské, dlouhé… Vůbec mě nedokázaly uklidnit. Neuměla jsem s jejich pomocí tu hlavu vypnout, a proto jsem jim nevěřila. Samozřejmě proto mi také nemohly nic přinést…
Po mé zkušenosti s vězením, kdy mi doslova zachránily život, jsem pochopila jejich sílu. I to, že meditace neznamenají vypnutí všech myšlenek, ale uvědomování si přítomnosti tak jak je, s tím co máme v hlavě a pomalu si to vše uvědomovat.
Také být aspoň pět minut sám se sebou, to je takový lék, jako žádný jiný. Díky tomu se cítíme vnitřně lépe, zklidníme se, a vidíme jinou rovinu nás samotných i života.
Můžeme ji vnímat i jako aktivní, když se procházíme, nebo koukáme na západ slunce, když myjeme nádobí, když jsme na záchodě atd… Ovšem nejsilnější je v podobě vedení s nějakým záměrem a nemusíme sedět hodiny v tichu na lotosovém květu, stačí bohatě ze začátku pět minut denně.
Já sama jsem začínala s minutou denně a postupně navyšovala, nejvíce mi vyhovují desetiminutové meditace.
Takže meditaci můžeme pojmout jakkoliv, hlavně, aby nám byla co nejvíc příjemná, aby nebyla povinností a nenutili jsme se do ní, ale aby jsme se k ní s chutí vraceli.
I to, že nám meditace není zrovna příjemná, nám má něco říct. Důležité je vytrvat a hledat si to svoje.
Meditace i jedna jediná, má okamžitý účinek a hlavně má vliv na naše vědomí a léčíme tak náš psychický i fyzický stav. Přeprogramovávají náš mozek, protože to je možné pouze v hladinách alfa a nižších.
Cílem meditace je dostat se za analytickou mysl k mysli podvědomé, kde pracujeme na úrovních vědomí, kde je možná změna paradigmat.
Měníme stresující stavy na stavy blaženosti.
Najednou vidíme náš svět mnohem radostněji, problémy vidíme jako řešitelné a vše je pro nás mnohem lehčí. Máme více energie, síly a chuti do života. Vidíme věci z nadhledu a umíme kontrolovat naše emoce, dosahujeme i stavů, že problémy vymizí, prostě přestanou existovat..
Výzkumy prokazují, že díky pravidelné meditaci došlo k mnoho případům i vyléčení z rakoviny, z ochrnutí, i dalších nemocí… Těchto stavů můžeme docílit velmi rychle.
A potom tyto příjemné stavy, které zažíváme v meditaci, stavy lásky, radosti, klidu, pohody, vděčnosti, přeneseme časem i do bdělosti, do hladiny beta.
Tuto meditaci můžete použít v reakci vůči vnějším věcem, zejména těm nepříjemným, eliminovat stres. Velmi rychle pak dokážete zchladit horkou hlavu, utišit své emoce a vidět situaci trošku jinak.
Je dobrá právě v bdělém stavu jako taková rychlá pomoc.
Jak docílit toho, abychom si udrželi příjemné pocity a během dne cítili spíše pozitivní energii na místo té negativní? A později nejen během dne, ale i v průběhu života?
To je i pro mě stále velká výzva. Ale funguje mi na to právě technika kotvení příjemných pocitů.
Měnit naši chemickou reakci v mozku a těle můžeme jak meditací, tak právě touto technikou. Tato technika je dobrá i v bdělosti, kdy si vybavujeme určité příjemné pocity, které si tzv. zapamatujeme, zakotvíme.
Čím víc tohle děláme, tím více máme pěkných chvil, kdy se cítíme dobře a tím se postupně, pomalu či rychleji buduje v našem těle dobrý, příjemný, radostný pocit a závislost na hormonech pohody, a nikoli stresu.
Na začátku nám to přijde nepřirozené a možná i divné, ale pokud vytrváme, tak se to postupně bude lepší a lepšit. Mám dny, kdy se cítím stabilně dobře, pak může přijít nějaký propad, ale ten nám pomáhá růst a jít dál.
Je to přirozené a normální.
Není to o odstranění negativních myšlenek nebo pocitů. Ty tu s námi budou stále.
Učí nás totiž něčemu a také posouvají dál a také, pak dokážeme být vděční za ty radosti, které máme v životě.
Tímto způsobem lze docílit i stavu, kdy si sami uvědomíme, že setrvat v negativních myšlenkách nám vlastně vůbec nic nepřinese a nestojí to za to.
Kotva je podvědomá automatická reakce na podněty zvenčí, které vyvolávají pozitivní nebo negativní emocionální stavy naší mysli. Na vzniku kotvy se podílí úkaz, který se označuje jako vtisknutí – otisk.
To způsobuje, že první vjem týkající se určitého jevu se nám vryje hluboko do paměti a stane se výchozí hodnotou pro posuzování jevů stejného nebo podobného rázu. Spouštěčem kotvy může být chování ostatních lidí, slova, vůně, předměty, zvuky, doteky, chutě atd.
Jsou kotvy, které vyvolávají pozitivní emoce, například když cítíš oblíbenou vůni, chuť kávy, kterou máš rád, píseň, co hrála na dovolené, západ slunce, úsměv tvého dítěte atd. Pak jsou kotvy, které vyvolávají negativní emoce, například když někdo zvýší hlas, zvuk budíku, dietní jídlo. Tyto kotvy mohou způsobit ještě větší stres.
Pro někoho to může být slovo pondělí, pro jiného neoblíbená píseň apod.
S pomocí kotvení dokážeš ovládat stav své mysli, stres, duševní rozpoložení a vést sebe sama.
Kotvy lze vytvořit z jakýchkoliv prožitků, včetně těch, co teprve přijdou. Používáním sílí, nepoužíváním slábnou. Pokud si tuto dovednost efektivně osvojíš, naučíš se ovládat stav své mysli, své duševní rozpoložení, rozhodování a díky tomu vést sebe sama.
Tak a to byla poslední technika. Já sama ji pochopitelně také využívám, abych si ty drobné radostné okamžiky spuštěním své kotvy pamatovala.
Připomínám pro hlubší práci a programování svého podvědomí, můžeš vyzkoušet převratnou metodu Zrcadlo času, s kterou se můžeš posouvat dál, překonávat stres, plnit si své sny, měnit si životy, zažívat více lásky a spokojenosti a hlavně naučit se jednoduchou technikou samoléčení jakýchkoliv nemocí a ještě více kotvit radostné pocity.