Na trendy se můžeme klidně vy….!1.část

Hlavně abysme nebyli pozadu a něco nám neuniklo. To se na nás valí ze všech bulvárních plátků narvanými žhavými trendy roku. Předháněči v prodeji všech možných věcí, co ani nepotřebujeme, kteří zasévají semínka, že je to právě to, bez čeho se neobejdeme.

V minulém roce nás smetla vlna informativního podnikání, já sama jsem na této vlně a fandím hodně projektům. Ale trošku si z toho dělám srandu a chci se s vámi o ni podělit. Protože v roce 2016 toho bude opravdu hodně. V tomto směru nejde o to, že nás společnost tlačí, ale že se to na nás valí víc a víc a my se musíme umět svobodně rozhodnout a ne se nechat manipulovat perfektními marketingovými tahy.

Jak z toho ven, abysme se nezbláznili ze záplav informací a chytrých keců, které se na nás valí? Každý je na něco odborník a to je dobře. Proto každý má co druhým nabídnout. Ale jak rozeznat, kdo něco opravdu ví a kdo si na to jen hraje a někoho kopíruje?

Znáte asi spoustu inspirativních lidí, ale nestíháte to všechno a všechny sledovat? Dobré je, vybrat si kolem sebe ty lidi, kteří vám lidsky sedí, ztotžníte se s nimi díky podobnosti jejich a vašeho příběhu. Lidi, kteří vás inspirují, kteří jsou upřímní a mají pro vás něco v sobě.

Doporučuji tak maximálně dva, tři a ostatní co sledujete: vezměte si z nich jen to, co opravdu potřebujete, co se vás nějak dotýká, zbytek vypusťte a nesledujte všechno. Kdo neví nebo je nerozhodný nebo chce sledovat všechno, většinou sám nemá jasno, v tom, co chce dělat nebo v tom, co ho baví nebo kdo je.

Dere se na nás vlna informací, u kterých se zasekáváme a pak nemůžeme sami tvořit, příjdeme si neschopní, protože vidíme úspěch jen u ostatních a u sebe zatím ne.  Ten je dobrej, ta je skvělá, ten je inspirující, ta má krásný projekt, prostě všichni jsou dost dobří, jen my ne.

Ale kdo má právo nám říkat kdo je dobrý a kdo ne, podle čeho to my lidé posuzujeme?

Nesrovnávejte se a nezáviďte druhým, protože pak nikdy nemůžete být plně sami sebou.

Tak, jak všichni všechno kopírují  i tady není vyjímka. Lidé si navzájem kopírují projekty, kopírují texty, kopírují chování, jsou neupřímní atd. Je to smutný. Proč to dělají, nevěří si, myslí si, že nejsou dost dobří, nemají nebo neví co nabídnout?

Uvedu také pár příkladů, používaných slov v praxi, některé z nich jsem nikdy neměla potřebu používat a teď se tím hemží celý internet. Slova jako vhledy, rezonuje, prokrastinace, aha moment, expert, kouč, mentor, monetizovat, flow, komfortní zóna… :-) Na facebooku kolují stále stejné příspěvky, pokaždé s jiným podpisem, jak kdyby lidé neměli mozky a nemohli vymyslet své vlastní. Ale hlavně, že nějak získám fanoušky, o tom to celé přece je, ne? Pak se v tom prase vyzná, kdo co napsal :D a kdo je v čem expert?

Váš vybraný učitel neboli autorita, má určité řekněme své specifické vlastní chování, mluvení a způsob prezentace. V tomto případě si spíše vědomě učitele sami vybíráme. Nepřidělí nám ho někdo, jako například ve školském systému (ale i tady se nám učitel může líbit a děti ho kopírují spíše nevědomě).

Svého učitele následně kopírujeme, protože si myslíme, že je lepší než my a snažíme se dostat na jeho úroveň, ať už vědomostně nebo z pozice prezentovaného úspěchu. Ale tím, že ho kopírujeme, ubíráme sobě na možnostech vlastní kreativity a máme strach projevit sami sebe naplno. Bojíme se toho, co výjde z nás. Je pro nás lehčí vidět své chyby než ukázat své přednosti.

Chováme se tak, jak si myslíme, že je správné a jak nám ukazuje učitel. Pravý potenciál přitom přichází teprve tehdy, až se projevujeme, tak jak chceme s láskou a žádnými strachy, že něco nedokážeme nebo že jsme horší.

S autoritou nemusíme souhlasit. Nemusíme mluvit jako ona, nemusíme dělat věci jako ona a nemusíme nebo spíš nesmíme ji kopírovat. Zastavte se a načerpejte jen informace, ne celou osobnost.

I když se v někom vidíme a myslíme si, že je dál a že je lepší, tak jeho kopírováním ztrácíme svoji autenticitu, svoji jedinečnost a ztrácíme tím víru, že možné je mnohem víc.

Jdeme s módou?

V tomto roce jsou trendy samozřejmě zase nějaké jiné barvy. Jsou to světle růžová a světle modrá. Četla jsem, že výběr těchto dvou pastelových barev má tentokrát podtext a to: uklidněte se.

Tito lidé z vlivné korporace, co vybrali letos tyto barvy, prý chtějí zdůraznit dnešní trend emancipace a prolínání ženského a mužského světa v jeden harmonický celek, ve kterém genderové rozdíly  nejsou tolik viditelné. Barvy symbolizují rovnoprávnost mezi muži a ženy a vyjadřují jejich vzájemnou harmonii a klid.

Barvy také mají zachytit aktuální dění ve společnosti, vyjadřování nálady a postojů a příznivý vliv na psychiku. Tímto spojením mají dokonce zpochybnit tradiční vnímání barev a estetické vnímání barev bez rozdílu pohlaví.

Třeba společnost udává nový trend a to, že jde s trendem kam směřují lidé :D. Každopádně už by bylo na čase.

Mně se letos tyto barvy líbí, už proto, že jsou netradiční. Jsou sice na mě trošičku chladnější, ale taková teplá růžová na jaro či léto, to můžu. Ale do vyblité modré se oblíkat opravdu nebudu. Jde o to sami zhodnotit, co vám sluší, ať už je to trend nebo není. Nebudeme se přece oblíkat a stylizovat do rolí podle trendů, jako jsou zrovna módní barvy, módní účesy, bradky, módní trend roku v oblečení atd.

Jestli stále hledáte to PRAVÉ OBLEČENÍ, STYL, co vám sluší, sedí a jak se obléci?

To je tak jednoduché. Chce to nadhled, volnost, cítit to, co chce vaše duše, ne to, co musíte mít, abyste se zavděčila okolí, této společnosti.
Pokud budete stát nad každým hadříkem a přemýšlet (PŘEMÝŠLET) hlavou, nenajdete soulad.
Soulad musíte prostě cítit. Není v tom nic těžkého a mimořádného.

Módní trendy neudávají směr, udáváme si jej sami. Jen na nás záleží co nosíme, nejde o to, že to není trend, ale o to, že se v tom dobře cítíme a podporujeme naší osobitost a vymezení jedinečného stylu, který je jen náš.

Je smartphone jenom jeden typ?

Naše doba technologií je úžasná. Dovolí nám to, co jsme si před pár lety ani nedovedli představit. Máme chytré telefony, které nás učí spoustě věcí a pomalu myslí za nás. Nedávno mě cinkl do očí reklamní slogan: žehlička, která myslí za vás, když vám to nepálí :D Ty jo, už dokonce za mě někdo může myslet, WOW.

Dnes už ani nepotřebujeme přátele, popovídáme si s Cortanou, Siri, My galaxy, OK Google a já nevím co ještě :-) A co nás v nejbližší době ještě čeká: budeme nosit všichni na hlavě něco jako brýle a milovat se virtuálně. Rada nad zlato: telefon nejlépe každý rok vyměnit, kdo totiž nemá nový model applu jako by nebyl.

Jen pozor na to, aby nás ty chytré telefony nemanipulovaly, nevycvičovaly a nevychovávaly, z toho vznikají tzv. nomofobie. To jsou fobie z mobilních telefonů, mají za následek poruchy u lidí, kteří například slyší telefon zvonit v kapse, i když ho tam nemají.

Další porucha je závislost na stále nabitou baterii v telefonu. Lidé, co vyměňují stabilně dvě baterie, vybitou za nabitou.

Porucha člověka, co má telefony na všechny operátory. A pak jsou lidé, kteří nemohou být v prostoru bez připojení, protože mají už tak silnou závislost.

Experti tvrdí, že mobilní telefony jsou možná největší nedrogové závislosti 21. století.

Co takhle den bez telefonu, vydržíte to? Vypnout telefon, odložit ho a nemyslet na nic, na to bysme asi potřebovali spíše dva dny. Jeden den než si naše mysl zvykne na něco jiného a druhý den relaxovat.

Trendy byly, budou a jsou a my se na ně vědomě můžeme vy…., víte co. Nepotřebujeme všechny ty věci k tomu, abysme byli šťastní. Nepotřebujeme tenhle telefon, tenhle módní výstřelek, nemusíme říkat tyto slova, nemusíme jíst toto jídlo nebo se přibližovat těmto vzorům či autoritám abysme byli sami sebou.

Nestyďte se za svoji jinou víru, za své jiné názory a myšlenky, za jiný pohled na věc a už vůbec ne za toho jiného, koho milujete.