Tuto otázku jsem si dlouho kladla, ale pak jsem pochopila, že vlastní porod se dá opravdu ovlivnit. A nejenom porod, ale cokoliv, co chceme zažívat.
Kdo sleduje můj příběh ví, že jsem se vyhrabala doslova ze dna, z deprese a dluhů, a že díky usilovné práci na sobě s použitím meditace a různých technik se cítím mnohem lépe, rostu a plním si jeden sen za druhým.
Už jako malá holka jsem si přála mít velkou rodinu a tři děti. Měla jsem oblíbený film Dům duchů , kde hlavní představitelka měla 5 dětí a mně se moc líbilo, jak se všichni sešli a trávili spolu čas. Já jsem tenkrát nevěděla, kdo vlastně jsem, neměla jsem plány, vize a o ničem jsem nepřemýšlela. Proplouvala jsem životem bez cíle, bez zájmu bez naplnění.
A vůbec neplánovala děti, ani jsem o svém budoucím partnerovi nikdy nepřemýšlela jako o otci svých dětí.
Postupem času jsem ale cítila, že jsem víc kariérní a cílevědomý typ než rodinný, že není úplně jednoduché si najít partnera svých snů…
A to že máme možnosti tvořit si svoji realitu, jsem zjistila až docela pozdě.
Ve svém článku o mé svatbě jsem trošku popsala svůj vztah k mému muži. Byli jsme spolu 12 let, když se se mnou partner rozešel po tak dlouhé době po sms zprávě.
Po rozchodu, kdy jsem se stále ptala, proč se to vlastně stalo a kdy jsem nenacházela pochopení celé situace… Jsem udělala jednu nejdůležitější věc, kterou jsem měla udělat už dávno. Vrátit se sama k sobě. Hlavně prospěšným myšlením a celkově se jakoby odpojit od partnera.
Znovu se ptát kdo vlastně jsem, co v životě chci, co mám ráda, čemu se chci věnovat a dát lásku sama sobě. To bylo to nejtěžší. Uvědomila jsem si, že jsem byla dost závislá a žila převážně jeho život.
Jaké kroky jsem podnikla a co vše jsem změnila, abych ho získala zpět, to možná sepíšu v dalším článku, napište mi, zda byste o to stáli?
Když jsem plánovala svou oslavu 40 narozenin, uvědomila jsem si, že sice jsem si přitáhla svého vysněného partnera zpět, ale to stále nebylo všechno. A já chtěla všechno!
Chtěla jsem se vdát a chtěla jsem mít tu kompletní rodinu, po které jsem tolik toužila, tzn. miminko s mým mužem, se kterým žiju v jedné domácnosti.
Přestala jsem se bát toho, že mě partner zase opustí a řekla jsem mu na rovinu, ať už se konečně rozhoupe. Už mi je 40 let a už nehodlám čekat, jsem s ním přece 12 let a teď, co jsme se k sobě vrátili už nebudu hrát na takové hry jako „já nevím“ a „ještě je čas“ nebo spíš „není vhodný čas“ – protože ten není nejspíš nikdy.
Uvolnila jsem se a řekla jsem to s takovou vervou, že jsem byla odhodlaná klidně partnera opustit, kdyby se mnou rodinu nechtěl. Zřejmě to vycítil, že to myslím opravdu vážně a je to pro mě důležité.
Myslím, že ho to překvapilo a reakce byla nijaká. Já to nějak přešla, že vyčkám na narozeniny a pak se dál uvidí.
Na moje narozeniny jsme si řekli, že si uděláme výlet tam, kde jsme byli úplně poprvé, když jsme spolu začali chodit a to v hotelu Vega v Luhačovicích. Já tenkrát prohlásila, že tam se chci jednou vdát, jak moc se mi tam líbilo.
Odjeli jsme a tam mě můj muž požádal o ruku přesně v den mých narozenin. Já to tedy nečekala a byla šíleně šťastná, že jsem se toho fakt dočkala.
Svatbu jsme plánovali za rok v létě a objížděli místa, kde by to bylo nejlepší. Jenže v srpnu jsem nedostala menstruaci a zjistila jsem, že jsem těhotná, neplánovaně. Já si dítě přála, ale nevěděla jsem, jaká bude reakce na druhé straně. Nakonec to vše dobře dopadlo a my čekali miminko a svatba se přeplánovala.
Když změníme způsob, jakým se díváme na porod, změní se způsob, jakým porodíme.
Věřím, že před porodem má mnoho žen strach. A v hlavě plno otázek, pokud je žena prvorodička.
Porod nemusí být pokaždé takový, jaký slýcháme, že je, bolestivý, dlouhý a komplikovaný. To nám předkládá jen naše mysl, z toho co známe, slýcháme nebo si myslíme. Ale naše mysl nemusí mít pokaždé pravdu a my ji nemusíme naslouchat.
Velmi důležitá je důvěra v sama sebe a v život.
Nacítít se jen sama na sebe, na své tělo a věřit mu. Říkat si stále dokola já to zvládnu, to bude dobré a těším se na to. I když strach přetrvává, vytrvat v sebeujišťování se a v důvěře.
Pravidelně jsem poslouchala meditace. Vytvořila jsem meditaci pro těhotné podle sebe, co mně konkrétně pomáhalo ke zklidnění a nacítění se na dítě. Můžete poslechnout zde na youtube.
Dne 28. dubna (termín porodu jsem měla 1. května) jsem vstala v pět ráno, chtělo se mi na toaletu. Najednou jsem viděla trochu krve v takovém hlenu. Ještě jsem si to vygooglila a zjistila, že to ještě nemusí nic znamenat, že se nemusí jednat o porod. Tak jsem si šla lehnout a za hodinu se vzbudila znovu a stejná situace, to jsem ještě šla i na velkou. Jak se to krásně chystalo, aniž bych stále něco tušila, protože jsem byla úplně bez bolesti.
Pak jsem se šla osprchovat a sedla jsem si do obýváku a napila se vody. Trochu jsem začala cítit tlak na bedrech, jako při menstruaci. Pak se tlak o něco zesílil a já v 7.30 vzbudila manžela s tím, že to asi na mě už jde. Stále jsem ale neměla žádné bolesti, ani kontrakce.
Manžel vstal a šel se chystat do porodnice, za čtvrt hodiny poté mě odtekla plodová voda a spustily se mi ihned kontrakce, silné tak, že jsem cítíla dole šílený tlak, jak kdybych měla porodit.
To jsem měla v plánu rodit ve Vyškově což je cca půl hodiny autem od Brna. Do poslední chvíle jsem nevěděla, zda to do Vyškova stihneme. Nakonec na křižovatce jsem se rozhodli, že jedeme tam a jeli po dálnici. Bylo to jak z filmu, kdy manžel troubil a blikal a auta uhýbaly. Já se svíjela v kontrakcích a cestu vůbec nesledovala.
Nakonec jsme dorazili, kde jsme zaparkovali auto, nezamčené nechali tak a doslova valili na porodní sál. Hned se mě ujali a ještě se mě ptali, zda to stihnu a nebudu rodit na chodbě, já už totiž nemohla skoro chodit.
Nakonec se náš syn Ricky narodil v 8.26 ve Vyškovské porodnici s váhou 3980 gramů.
Šlo to opravdu jako po másle a já nestačila ani uvažovat o tom, v jaké poloze chci rodit :D
Nejen, že se mi splnil sen o svatbě, dítěti, ale také o tom, že můj porod proběhne rychle, hladce a téměř bezbolestně.
Meditaci a vizualizaci. Snad nikdy víc jsem nepocítila takový přínos, jak v době těhotenství a porodu. Protože když si plníme sny, tak v tom cíli jednoduše už někdy zapomeneme, co před tím na té cestě vše děláme ke splnění. Ale tohle byla opravdu vědomá příprava toho, co mělo přijít za pár měsíců.
Vizualizaci jsem praktikovala vždy, když přišla myšlenka na porod a věci s ním spojené, tzn. porodní plán, porodní poloha, jestli chci u porodu muže nebo kdykoliv, kdy se mě někdo na porod zeptal. A nebo když jsem cítila strach, neklid, nejistotu a přemítala, jak to vlastně bude nebo jak to vlastně chci.
Vizualizací vytváříme obrazy ve své mysli, které pravidelně opakujeme. Je to vlastně takový mentální trik. Naše podvědomé myšlení si tak zapamatuje obrazy, které vytvoříme uvnitř, ať už odrážejí naši současnou realitu, nebo ne. Ty nám pak umožňují jiné myšlenky, příjemnější pocity a jiný náhled na porod, jako takový.
Někdy nemusíme vědět přesný plán toho, jak to chceme, nebo vidět detaily, i v tomto případě vizualizace funguje, i když nemáme přesně dané konkrétní své cíle a přání.
Je to stejné i v životě. Když nevíme co chceme, nechme to plynout s důvěrou a ono se nám to v pravý čas projeví.
Důležité je vědět, jak se u toho vysněného cíle chceme cítit a život už to sám zařídí. Pokud, ale máme pochybnosti, tak vizualizace nebude fungovat, jak tyto pochybnosti odbourat se dozvíš tady >>>
Každá jsme jiná a někomu zafunguje jiný přístup, jiná technika nebo jiný směr vizualizace. Zde je ještě pár tipů, co si představit:
Zavři si oči a vědomě hluboce dýchej, napřed sama za sebe, potom i za své dítě. Odhoď právě teď všechny myšlenky strachu, různé představy, jak by to mělo či nemělo být, a různá přesvědčení a názory, které máš nebo slýcháš okolo porodu, těhotenství atd.. Dýchej tak dlouho, dokud neucítíš zklidnění. Tvé tělo je klidné i tvé srdce bije přirozeně klidně a ty se ponoř do pocitu, že je vše v pořádku tak, jak je. Prociť důvěru v sama sebe i v život, že vše dopadne dobře, ať se děje cokoliv, vše bude dobré (i když to nemusí být podle tvých představ).
Když jsi v tomto stavu klidu a důvěry, nech proudit svou představivost a jakákoliv myšlenka na hladký průběh porodu přijde, nech ji rozvinout. Vidíš vše v pořádku, ať je to jakkoliv. Cokoliv vidíš a není podle představ, pokud je to v klidu a v pořádku nech to projít a jen se dívej. Pokud vidíš něco nepříjemného okamžitě se vrať k dechu a ponoř se znova do důvěry. S nepříjemnou myšlenkou se nemusíš identifikovat. Myšlenky přichází a odchází. Vyber si jinou, tu kterou chceš rozvinout. V této představě pak vydrž nejméně 5 minut, vnímej příjemné pocity, které s představou přichází.
Někdy to chce menší trénink, pokud se vrací nepříjemné myšlenky, anebo pokud nejde vidět požadovaný stav.
Právě teď jsem uvolnila praktický návod Vizualizace od A do Z za poloviční cenu, do 26. ledna >>>
V tomto návodu ti odhalím všechny informace o vizualizaci, jak začít a jak ji praktikovat správně.
Teď si můžeš vyzkoušet do 19. ledna mini-program zdarma Vizualizace funguje >>>