Slova – naše nejsilnější zbraň

Určitě jste zažili situaci, kdy vás něčí slova natolik ranila, že vám nebylo zrovna dobře.
Když si připustíte něčí slova tak moc k srdci, že o sobě pochybujete, že se cítíte jako nikdo a ještě přemítáte, jak si to dotyčný mohl dovolit…?

Já sama to moc dobře znám….. skoro z každé hádky :D Vždy co mě ve finále nejvíce ublíží jsou slova druhých.

Kritika, pomlouvání, obviňování, shazování druhého… přiznejme si, to nám jde velmi dobře… a přitom nás to tak zraňuje a velmi se nás to dotýká…

Začíná to tím, jaká slova slýcháme už jako děti a následně to můžeme opakovat i našim dětem:

Nelítej, pospěš si, nesahej, dávej pozor, dojez to, vyčisti si zuby, neumaž se, buď zticha, co jsem ti říkal, omluv se, pozdrav, pojď sem, jdi si hrát, neruš, nekřič, ať nespadneš, říkala jsem ti, že spadneš, to nezvládneš, jsi moc malý, na tohle jsi už moc velký, jdi spát, vstávej, uděláš to později, mám moc práce, přikryj se, nechoď na sluníčko, buď na sluníčku, nemluv s plnou pusou…..

A co bychom v dětství my i naše děti rádi slyšeli:

Mám tě ráda, jsi krásný, jsem šťastná, že tě mám, jak ti je, jak se cítíš, máš strach, proč se ti nechce, jsi roztomilý, jsi jemný, jsi něžný, vyprávěj mi, co jsi vyzkoušel, jsi šťastný, moc se mi líbí, když se směješ, můžeš plakat, jestli chceš, co tě trápí, co tě rozzlobilo, můžeš říct všechno, co chceš, věřím ti, líbíš se mi, poslouchám tě, co si o tom myslíš, je skvělé být s tebou, mám chuť si s tebou povídat, mám chuť tě poslouchat, kdy se cítíš velmi nešťastný, líbíš se mi takový, jaký jsi, řekni mi, jestli se mýlím…..

Je nás spousta dospělých, kteří čekáme na slova, která jsme chtěli slyšet jako malé děti. A i když jsme je třeba slyšeli, chceme je slyšet znova…a znova…. a znova…

Kdybychom si uvědomovali, jakou sílu slova mají, určitě bychom je používali mnohem opatrněji než doposud.

Na začátku všeho bylo právě slovo.

Každé slovo, které vyslovíme, je potvrzením našich myšlenek. V naší mysli se nám slova skládají, teprve jejich vyslovením, dáváme najevo, co si myslíme. Někdy říkáme věci, které ani nechceme, ani tak nemyslíme, nepřemýšlíme natolik, že opakováním zlých slov, můžeme druhého ještě více negativně programovat a hlavně mu ubližovat.

S vyslovením nevhodných slov už často nemůžeme nic dělat, nemůžeme vzít slovo zpět, a může druhého natolik zranit, že to může mít až katastrofické důsledky.

Bohužel říkáme spíše to špatné, negativní – můžeme to brát i jako stěžování si a neuvědomujeme si, že nás to negativně programuje, naše myšlení. Často jenom mluvením o tom špatném, ztrácíme energii a zhoršujeme to, jak se cítíme.

Tím co říkáme, nastavujeme nebo spíš upevňujeme i naše postoje. Pokud smýšlíme a mluvíme více negativně, tak i náš vlastní dialog v mysli bude spíše negativního charakteru. Budeme si nejspíš o sobě říkat a myslet, že nejsme dost úspěšní, krásní, chytří, že náš život je nic moc a sami si budeme podkopávat nohy. To vše má za následky naše volená slova, jak k ostatním, tak k nám samotným.

Slova jsou velkou Silou, která dokáže působit až na genetické úrovni a měnit genetickou informaci.

Pokud si uvědomíme sílu slov a to jaký mají vliv na nás i naše okolí, začneme tohle vnímat. Začneme poznávat náš i okolní svět právě skrze slova.

Naši mysl můžeme ovlivnit jen my sami. V každém okamžiku se můžeme rozhodnout, co řekneme a co nikoliv. Jen my sami jsme zodpovědní za to, co říkáme. Pokud mluvíme negativně, je to jen naše rozhodnutí. Nikdo nás nenutí, abychom takové věci říkali. I když své činy často svádíme na druhé, že nás vyprovokují k tomu, co uděláme nebo říkáme – není tomu tak. Vždy máme volbu chovat se jinak, říkat jiná slova nebo neříct nic. My sami kontrolujeme to, co říkáme.

Pozoruj svá slova

Staňte se na chvíli pozorovateli svých slov. Zaměřte se na to, o čem se bavíte a jak to na vás působí. Možná objevíte právě to, proč vám rozhovor bere vaši energii. Možná druhý mluví jen o sobě a vás vůbec neposlouchá. Možná ho nezajímá váš názor a je to spíše monolog.

Pozorujte i sami sebe, to jak sami se sebou a se svým okolím mluvíte. To jak mluvíme sami se sebou, má velký vliv i na to, jak mluvíme s druhými.

Pozorujte: jaká slova v rozhovorech používáte? O čem se bavíte? Jak na vás slova působí? Jak se cítíte při rozhovoru? Víte, s kterými lidmi vám rozhovor energii bere a se kterými dává?

Jestliže známe sílu slov, můžeme ji plně využívat

Když se naučíme pozorovat svá slova, tak je můžeme plně využívat v náš prospěch a pro svůj růst a rozvoj.  Proto můžeme používat ve všech oblastech pozitivní vyjádření. Např. když se nám něco nepovede, můžeme si říci, že jsme nešikovní, ale tím nám energie spíše klesne. Když ale v té situaci najdeme cokoliv pozitivního a pochválíme se, tím nám energie stoupne a budeme se cítit mnohem lépe.

Je to v podstatě taková pozorovací hra se slovy. Můžeme pozorovat jaká slova vyslovíme, co to s námi dělá a jak působí na druhé a můžeme je libovolně střídat, dle daných reakcí.

Nacházejme tedy na sobě, druzích a na situacích pozitivní maličkosti a postupně si tak o sobě vytvářejme pozitivní obraz. Když k tomu přidáme způsob vizualizace obrazu naší budoucnosti, najdeme dokonalé spojení.

Miřme slovy přesně

Neboli jak říká Jarda Dušek ve Čtyřech dohodách. Slova pro dítě, jako: vrať se až budeš normální, dost dobře dítě nemusí pochopit. Nebo zažitá slovní spojení jako bordel, jak v tanku – když v tanku byl vždy vzorný pořádek, můžeme klidně vypouštět či nahradit.

Takže v tomto směru je dobré říkat to, co si skutečně myslíme tak, aby to druhý pochopil.

Opakující se negativní slova můžeme vypustit nebo nahradit

Součástí pozorování slov je uvědomit si, zapsat si, nejvíc používaná negativní slova, která v nás nevyvolávají dobré pocity, nebo vyvolávají pocit nutnosti, nechuť nebo nějaký spouštěč negativní emoce.

Např. musím, nemůžu, je to strašné, to je hrozné, to je příšerné, je to šílené, nezvládnu to, je to těžký…..

Slovo „strašně“ velmi úzce souvisí se strachem vlivem osobního přesvědčení či osobních zkušeností. Jestliže často používáme slovo strašné, hrozné, příšerné apod. zřejmě nejsme se svým životem moc spokojeni. Co vlastně používáním těchto slov sdělujeme svému okolí? Proč si vytváříme více negace?

Když si zkusíme tyto slova nahradit pozitivním slovem,

změníme tak absolutně vibraci toho, co říkáme a styl naší komunikace.

Stejně jako jsou slova, která doslova poškozují naše tělo, jsou i slova, která ho uzdravují. Právě v posledních desetiletích ubývá slov s pozitivním nábojem, jsou zaměňována za slova s rozrušující energií. Je zapotřebí pochopit směr současné degradace jazyka a nastolit uzdravující směr.

Každé slovo, které vyřkneme, způsobuje změnu našich vibrací. Vše o čem přemýšlíme, co říkáme i to, o čem píšeme zásadním způsobem ovlivňuje nejen vidění reality, ale i realitu samotnou. Každým slovem si ji tvoříme. Každým slovem afirmujeme a podporujeme naše myšlení, postoje a chování.

My jsme tvůrci svého života.

Takže to na co myslíme, to i vyslovujeme a to nám také potom více přichází do našeho života.

Proto mám pro vás menší výzvu. Zkuste se celý příští týden soustředit na první TŘI SLOVA, která najdete v tomto obrázku. Někam si je napište, opakujte si je, pracujte s nimi, používejte je v konverzaci.. A na konci týdne si udělejte malou retrospektivu, zda se ve vašem životě udála v souvislosti s těmito slovy nějaká změna. Možná zjistíte, že vám začaly přicházet do života nové nečekané zážitky a nebo jste se cítili o mnoho lépe.

Moje SLOVA jsou: láskyplnost, propojení, svoboda. Podělte se, co jste našli vy?  (Je tam ukryto více než 30 variant!)