Meditace v chůzi – jak na energickou meditaci

Meditace v chůzi – jak na energickou meditaci.

Při studování kurzu na učitele meditace ( Meditation Teacher ) jsem pravidelně docházela do budhistického chrámu na Wimbledoně. Je to nádherné místo, kde už jen prostředí vybízí ke klidu a harmonii. Mimo jiné tuto meditaci v chůzi jsem se naučila právě tam a její účinky mě naprosto ohromily.

Zažila jsem pocity velké koncentrace, zpřítomnění, při praktikování moje mysl dokonce úplně vypla, což se mi v té době ještě nikdy při meditaci nestalo.

Buddha zdůrazňoval rozvíjení uvědomění,

k vytváření jasného bdělého vědomí toho, co právě děláme ve čtyřech hlavních tělesných pozicích: ve stoje, v sedě, v leže a v chůzi.

Mnoho mnichů, kteří žili v časech Buddhy dosáhli stavů Probuzení právě díky meditaci v chůzi, říkali tomu meditační stezka. Dokonce někteří praktikovali meditaci v chůzi v takové míře (mnoho hodin denně), že na své meditační stezce vychodili kolej.

Pravidelná chodící meditace se dá považovat za záměrný odpočinek. Záměrný vědomý odpočinek nám pomáhá podněcovat kreativitu, duševní bdělost, paměť, pozornost a soustředěnost. Zvyšuje schopnost těla soustředit se tak, že tělu poskytuje příležitost obnovit vyčerpanou energii. Je velmi dobrá, jak pro duševní tak i pro fyzické zdraví, především pro trávení po jídle a pro zažívací orgány.

Zlepšuje naši vytrvalost, překonává naši ospalost či malátnost, naopak zklidňuje naši horlivost. Přispívá k celkové pohodě a klidu.

Meditace v chůzi nechává naši podvědomou mysl volně, dělat si tzv. co chce.

Když se poté posadíme jsme připraveni se vědomě zaměřit na konkrétní úkol nebo problém a můžeme použít nové nápady, které se aktivují nebo objeví při-po chodící meditaci.

Také nás vytrhne ze stálého přemýšlení, protože to nakonec může být to, co potřebujeme k oprostění se stálé podvědomé mysli do vyšší univerzální perspektivy.

Meditace v chůzi – jak na energickou meditaci, jak se provádí:

Princip celé meditace spočívá v plném sledování procesu pomalé chůze. Přitom tempo chůze může být jak pomalé, tak rychlejší, nejlépe je však přirozené tempo, jak komu vyhovuje. Není to o tom, jak rychle jdeme, ale jak hluboce můžeme cítit a prožívat tuto meditaci. Pro začátek bych zvolila tempo pomalejší.

Najděte si klidnější místo, ať už venku nebo uvnitř, kde máte prostor chodit, pro začátečníky cca 10 kroků jedním směrem. (Buddha chodil 17 kroků)

Meditace se může provádět ve směru hodinových ručiček do malého čtverce či obdélníka (na ukázce ve videu jsem chodila pouze tam a zpět).

Ruce jsou spojené, jedna ruka uzavřená v pěst a druhá ji zakrývá. Ruce se doporučují mít před tělem, protože to je znak našeho vyrovnání, ale pokud je vám to pohodlné můžete je mít i za tělem.

S tímto vyrovnáním přeneseme svoji bdělost a pozornost k tělu.

Před tím než uděláme první krok je dobré se rozhodnout, jak dlouho budeme chodit, 5-10-15-30-60 minut a to je dobré následně dodržet.

Tímto způsobem naplníme, v této počáteční fázi meditace, svou mysl radostí, inspirací a důvěrou.

Zrak by měl být sklopený do místa přibližně metr a půl před sebou a tak se nenecháme rozptylovat pozorováním okolím. Držíme svou pozornost a bdělost u pocitů na svých chodidlech. Tímto způsobem rozvíjíme jemnější pozornost a jasnější uvědomění celého procesu chůze.

Jakmile začneme prvním krokem přivedeme veškerou pozornost na svá chodidla, na vnímání a pociťování, toho, co se děje, které zde vzniká a zaniká. Nejlépe chodíme úplně naboso nebo v ponožkách či lehkých sandálech, abysme co nejvíce cítili spojení se zemí, to umožňuje naše ukotvení.

Během každého jednoho kroku provedeme nádech a výdech a uvědomujeme si co je nám příjemné a nepříjemné, jak cítíme kontakt se zemí.

Cílem je všímat si, co se přesně děje při pohybu s vaším tělem. Abysme udrželi pozornost přítomného okamžiku, můžeme si v duchu nebo nahlas přidat k jednotlivým fázím kroku slovní popis jako: pravý krok, pravá noha, levý krok, levá noha, zvedám nohu, chodím, otáčím se, stojím – vždy to co se právě děje. Je to z toho důvodu, aby naše mysl nebloudila a pokud začne, vždy si připomene momentální činnost a zeptáme se kde je naše mysl?

Pokud nám během meditace přijde na mysl nesouvisející myšlenka, nezabýváme se jí. Nehodnotíme ji, ani ji nerozvíjíme, zůstáváme přítomní s pohybem.

Meditace v chůzi je způsob zjednodušování toho, co děláme, když to právě děláme.

Přivádíme mysl k přítomnému okamžiku tím, že jsme sjednoceni s chůzí.

Utišujeme a zklidňujeme mysl prostým poznáváním toho, jaké pocity vznikají a zanikají při této činnosti. Na konci můžeme věnovat pozornost chvíli pocitům, které se objevují v našem těle.

Pro zbystření smyslů se meditace může provádět deset minut denně po dobu jednoho týdne a dále v časovém intervalu, jak komu vyhovuje.

Použití vizualizace při chodící meditaci

Pokročilí mohou použít i vizualizaci upevňující naše fyzické zdraví. Při každém našem kroku si můžeme místo zpřítomňujících slov vizualizovat dokonalé, pevné a zdravé tělo.

Pro ještě více pokročilí anebo jen tak se můžeme zamyslet nad otázkou zda má schránka, mé tělo mě definuje a zda jsem to opravdu já?

Naše tělo je stejně jako strom nebo kámen aspektem přírody. Cílem vizualizace je odpoutat naši mysl od lpění na našem těle, na tom jak vypadá a také od názoru, že naše tělo nás definuje, že jsme vlastníkem našeho těla a že to jsme my.  Je tedy vhodné naše tělo nazývat svým já?

Naši připoutanost k našemu tělu změníme právě touto vizualizací, kdy jej tzv. prozkoumáme.

Můžeme se podívat co máme pod povrchem svého těla, když tzv. sloupneme naši kůži. Najdeme tam jistě vrstvy masa, orgány, šlachy a kosti.

Když je z těla mentálně vyjmeme jednotlivě, můžeme je prozkoumat a lépe poznat z čeho jsme vlastně sestaveni? Z jakých částí je naše tělo složeno, jestli je trvalé a stálé?

Když kráčíme na naší meditační stezce, zaměřme pozornost na naše kosti.

Vidíme jejich bělost a také z čeho jsou. Jak jsou naše kosti plné síly a zdraví. Kost je vápník. My vápník vstřebáváme do těla pomocí zeleniny, živočišné složky či vitamínů z nich. Vápník pochází ze Země a chemicky se zpracuje do tvaru kostí. Kosti se nakonec rozpadají na pouhé prvky Země a vracejí se do ní zpět.

Vápník je tedy jenom vápník a není tam žádné – je to můj vápník nebo vápník někoho jiného. Každý prvek Země se vrací do své původní formy, tedy zpět do Země.

Představujte si, jak se vaše kosti rozpadají na původní prvky a vracejí se zpět do Země.

To vám dá jasný vhled o tom, jak jsme vznikli, a oprostíme naše myšlenky od představ o naší fyzické kráse těla a odrazíme v sobě krásu naší Země. V tomto procesu můžeme pokračovat, dokud k nám nepřijdou další možné vhledy.

Meditace v chůzi je něco, co můžeme uplatnit ve svém běžném každodenním životě,

když jsme právě aktivní, stejně jako když praktikujeme klasickou relaxační či vedenou meditaci. Meditace v chůzi může být další způsob rozvíjení naší mysli a zbavení se nepříjemných myšlenek nejen na každodenní starosti. Aktivní meditace zadává naší mysli práci, kterou má vykonat. (proto je tak účinná i proti ospalosti a málo energie)

V Buddhismu se tomu říká kammatthána – základní práce s myslí.

Je zajímavé, že i když jsem neměla tolik zkušeností s meditací jako mám teď, už ve své knize Vězení jako dar, díky zážitku a transformaci ve vězení jsem psala o tom, že pokud se chceme zbavit negativních myšlenek, musíme zaměstnat svou mysl natolik, aby neměla čas přemýšlet.

Zajímavost:

Studium na budhistického mnicha je minimálně 4 roky. Traduje se, že kdykoliv přijde nějaký učitel meditace do kláštera, první místa, která obhlédne, jsou meditační stezky mnichů. Dívá se, kolik je na nich stop a jak jsou vyšlapané. Jsou-li meditační stezky hodně a dobře vyšlapané, je to považováno za znak dobrého kláštera. Přeji vám ať je vaše meditační stezka dobře vyšlapaná. Buddhisté věří, že díky časté meditaci mohou dosáhnout osvícení, největšího ráje. Postupují k němu v pěti stádiích, první je peklo, země – život, kopce – hory, nebe a ráj. Považují minulost a budoucnost za jedno a totéž a soustředí se jen na přítomnost. Buddhisté mají pravidlo – nesuď druhé.

Meditaci v chůzi můžete provádět samostatně,

ale já jsem se jí naučila v kombinaci s meditací v sedě.

Můžete tedy pokračovat meditací v sedě po stejně dlouhou dobu, jak jsme chodili (10 minut chůze, 10 minut v sedě). Tím se ještě více dostaneme do přítomnosti, zvědomíme si naše vědomí a uklidníme mysl.

Meditace v sedě provádíme ihned po meditaci v chůzi. Sedneme si do pohodlné pozice na zem, můžeme pokračovat na stejném místě, kde jsme chodili. Můžeme si také sednou na nějaký polštář, pokud máme, tak už pokládání na zem děláme vědomě a pomalu.

Touto meditací pozorujeme tři základní vjemy.

Jsou to zvuky kolem nás, dech a myšlenky.

Zavřeme si oči a začneme s hlubokými nádechy a výdechy několikrát za sebou, až se náš dech i tempo přirozeně děje samo.

Po chvilce zaměříme pozornost na okolní zvuky. Snažíme se slyšet vše co je kolem nás a identifikujeme tyto zvuky v naší mysli. Až máme vše identifikováno, vrátíme se zpět k našemu dechu a zvuky vypouštíme. Pár minut pouze dýcháme a nic jiného nemyslíme, jen na náš dech.

Po chvilce věnujeme pozornost našim myšlenkám, jaké máme myšlenky, co se nám honí hlavou a snažíme se je vnímat jednu po druhé a třídit zda je důležitá či nikoliv, zda mi něco přináší či je neprospěšná.  

Po pár minutách opět zaměříme pozornost pouze na dech a dýcháme do konce meditace a dáme pryč všechny myšlenky a emoce.

Díky střídání pozornosti se naučíme kontrolovat naši mysl a také ji zklidníme od nepotřebných myšlenek.

Kombinací dvou meditací v řadě docílíme propojení aktivní i pasivní meditace,

těla i mysli a porozumění krásy přítomného okamžiku. Toto cvičení je velmi efektivní i v bdělém stavu.

Dosáhla jsem blaženého pocitu velkého klidu, lásky, štěstí a naprostého přijetí.

Poprvé jsem zažila stav mimo své tělo, pouze ve svém hlubokém vědomí. Tak silný zážitek ve mně zanechal tento prožitek a kombinace těchto dvou meditací za sebou.

Přeji vám krásné prožitky.

Pusť si ve videu ukázku, jak praktikovat meditaci v chůzi, v kombinaci s meditací v sedě.

Růžena Nekudová

Na základě svého příběhu, kdy skončila nespravedlivě ve vězení a padla na úplné dno, inspiruje lidi, jak zvládat těžké životní zkoušky, jak se z nejčernější temnoty dostat až na výslunní. Provází je zázračnou hladinou alfa neboli stavem uvolnění, směřuje je k jádru jejich trápení a následně k pozitivní změně. Je velká propagátorka meditací, které také vytváří, protože jí doslova zachránily život.

Růžena je autorkou knihy Vězení jako dar a převratné metody Zrcadlo času, které pomáhá plnit své sny již tisícům lidí.

Více o Růženě najdete ZDE
Komentáře