Na pár příkladech si ukážeme, jaké můžeme mít problémy a jak se projevují v našem životě v dospělosti a zároveň, jak souvisí s naším dětstvím nebo kde mohli vzniknout. Také si na nich můžeme uvědomit, že cokoliv se dělo v našem okolí, mělo na nás vliv a zapsalo se nám do hlavy. Fungujeme podle toho, co máme v mysli.

Nepomůže nám to, že když máme problémy s partnerem, tak ho vyměníme. Nebo že změníme práci, když chceme mít více peněz. Pokud máme nějaké nastavení, tak se nám bude opakovat a vracet i někde jinde, s někým jiným v jiné míře a v jiné či podobné situaci.

Co je za problém:

• nedokážeme ohodnotit správně svoji hodnotu, podceňujeme se, jsme moc mírní.
• nedokážeme říct ne, protože chceme zapůsobit na ostatní, vyhovíme ostatním i na základě našeho špatného pocitu, ostatní nás dokážou ovlivnit a my na základě nich změníme názor.
• přizpůsobujeme se druhým, kdykoliv se někdo ozve, máme pocit nutnosti odpovědět, obavy o tom, co si o nás myslí ostatní.
• vinu svalujeme na druhé, neumíme se omluvit nebo to jde těžce, nevědomě schazujeme, kritizujeme druhé a povyšujeme se. Tohle si většinou nedokážeme přiznat.

Jaké jsou s tímto spojené prožitky:

• když nepůjčíme hračku spolužákovi, jsme zlobivé děti, když se nerozdělíme o to, co máme my, je to špatné ( matka nás okřikne, že je slušné se dělit v každé situaci, dej kamarádovi bonbónek ) - mozek vyhodnocuje - vše mám dělat pro ostatní, když to dám zadarmo, je to v pořádku, když to nedám - nejsem přijímaný.
• učitel ve škole nám dá poznámku a rodiče nám nadají, že učitele musíme poslouchat, pokud nebudeš poslouchat učitele, rodiče - nebudeš přijatý v kolektivu, budeš vyčuhovat, není dobré mít svůj vlastní názor.
• matka nesnesla, když jsme přišli domů špinaví, přehnaně o sebe dbala a lhala, aby získala práci, muže atd... Přebíráme - pokud budeme působit dobře i fyzicky (vzhled), budou nás mít ostatní více rádi. Když neodkryjeme svou pravou tvář, nemusíme se bát zklamání. Předstíráme, že jsme a žijeme jiný život než, jaký ve skutečnosti máme.
• když neodpovíme druhým, budou si o nás myslet druzí strašné věci a přitíží nám to. Můžeme v rodině vidět, že matka nebo otec jde tam, kde je to lepší nebo výhodnější a hodnoty rodiny jsou až za tím.
• myslíme si o sobě, že nejsme dost dobří a proto kamuflujeme naše nízké sebevědomí tím, že kritizujeme druhé. Rodiče jsou přesvědčeni o své pravdě natolik, že nám vtloukají, omluva je slabost, neomlouvej se, jsi nejlepší, chyba je v ostatních. Matka nás může kritizovat za každou chybu a my se bojíme plně projevit. Když se omluvíme, myslíme si, že jsme udělali něco špatně, že nejsme dost dobří a že si u druhých pohoršíme. že klesneme.

Co je za problém:

• jsme přehnaně perfekcionisti, zaměřujeme se na dokonalost, jinak nejsme spokojení.
• vše musí být podle nás, chceme vše řídit, myslíme si, že jenom my to umíme nejlíp.
• nemáme moc financí, točíme se v kruhu, pracovně jsme na jednom místě a nemůžeme se hnout.
• nevěříme si, myslíme si, že neumíme věci pořádně a pokud ano, tak to svalujeme na vnější okolnosti.
• chvíli se nám daří a pak spadneme na dno ( krachování firmy u podnikatelů, přicházíme o práci..)

Jaké jsou s tímto spojené prožitky:

• doneseme mamince obrázek (jakýkoliv výrobek), a ona nás ani nepochválí a když ano, řekne, že to není dokonalý, že by to chtělo vylepšit. Doneseme špatnou známku ve škole a jsme za to nějak potrestáni (zarachem, úkoly..) přebíráme - když to není perfektní, není to dostatečný, když to není stoprocentní, nikomu se to nebude líbit, nikdo nás nepochválí, neocení. Nejsem dost dobrý, nejsem spokojený dokud to není perfektní.
• v dětství můžeme zastávat roli otce ( pokud odejde od rodiny ) staráme se o věci, které jsou pro dospělé - řídíme domácnost, řídíme život a přebíráme za někoho odpovědnost. Matka uvaří oběd a pokud to nesníme je zle, musíš jest jenom tohle a nic jiného. Přebíráme - když to není podle mě, je to špatně, já to umím nejlíp - nedůvěřujeme druhým.
• matka nebo otec měli dluhy, nedovedli hospodařit s penězi. Otec pracoval celý život v továrně a neuměl vydělat více. Přebíráme - žít na dluh je v pořádku, nedostatek je normou, zůstaň v jedné práci, ať neztratíš jistotu.
• matka nám nadá za to, že neumíme uklidit pořádně, myslíme si, že nejsme dostatečně schopni cokoliv udělat.
• matka nám nikdy nesvěřila tajemství, vše dělala za nás - jsme ještě na to moc malí. Přebíráme - nedůvěřujeme druhým lidem, děláme si vše sami ( vzdor vůči matce ) nespolupracujeme. Chceme se přihlásit na jinou školu než chce otec. Otec nám opakuje, že z nás nikdy nic nebude - přebíráme problémy v práci, neumíme vést chod firmy a potvrzujeme jeho, naše smýšlení.