Naše duše je původně nevinná, čistá a naprosto otevřená, postupem času ztrácí vědomí sama sebe a naše vědomí je ovlivněno podněty vnějšího fyzického světa. Pak se nevinnost vytratí a naše srdce se uzavírá pomocí smutku a strachu.

Naše mysl není oddělena od vědomí nebo duše, ale díky ní vznikají naše veškeré myšlenky. S tím, jak se vytrácí nevinnost duše, zakořeňuje se návyk hledat klid a štěstí ve fyzických pocitech - můžeme to přirovnat ke ztrátě identity. Naše duše podlehne iluzi, že je tělem, a že klid, štěstí radost a láska mají fyzické, smyslové zdroje ve venkovním fyzickém světě.

Pokud je tedy naše identita a naše vědomí vlastního já fyzické povahy, souvisí naše myšlenky s touhou toho, co chceme. Tento chtivý návyk vzniká z naučené víry, že klid a štěstí nepřicházejí zevniř, ale zvenčí a prožíváme je fyzickými smysly.

Jakmile si sami sebe znovu uvědomíme jako duši, spokojíme se s tím, kým jsme a co máme, protože pochopíme, že to, co hledáme je již v našem nitru. Když pochopíme, že mrhání energií na negativní myšlenky má určitou strukturu a že je spouští (nikoliv způsobují) určité situace a lidé, můžeme tuto strukturu společně s naším navyklým myšlením rozbít a proměnit ji na něco pozitivnějšího. Nakonec získáme praxi a budeme si uvědomovat své nitro (duši)  neustále, a pak se naše myšlení stane natolik pozitivním, že je nic a nikdo nenaruší.

Láska a štěstí jsou vnitřní stavy, které nevznikají z vnějších podnětů. Díky tomuto programu, meditacím a cvičením je budeme praktikovat cítit více v našem nitru, následně je přestaneme hledat v prožitcích vnějšího světa. Naše myšlenky se zklidní, naše netrpělivé tužby naplní vnitřní klid, mír a spokojenost. (Praktikování, kdo jsme a uvědomování si své duše budeme v meditaci pro 2. týden)

Zákon přitažlivosti, opět funguje na základě dvou stran - vnější a vnitřní. Tak si tvoříme naši karmu.

Z každého z nás vyzařuje energie a jakoukoliv energii (pozitivní nebo negativní) vyšleme ven prostřednictvím svých myšlenek, slov, názorů, činů, taková se nám vrátí zpátky, za několik dní, týdnů, měsíců nebo let.

Když myslíme, mluvíme nebo jednáme prostřednictvím hněvu, jsme tzv. naštvaní, rozzlobení, tak se v našem vědomí vytvoří taková vzpomínka nebo otisk a vznikne přesvědčení, návyk, který se zapíše v našem podvědomí. V našem nitru se toto přesvědčení projeví jako emoce a prožitek k dané věci, situaci nebo osobě, ke které máme vztek nebo cítíme zlost. Když se například potkáme s danou osobou nebo se projeví tato situace následující den, spustí se daná emoce, která je uložená v podvědomí. Když se znova toto přesvědčení projeví, tak se více prohlubuje, stačí pak jen lehce pocítit nebo pomyslet na zlost, hněv.

Tato emocionální projevení - tato energie nám pak brání v pozitivním jednání. Naše mysl není pak schopna vytvářet prospěšné myšlenky, rozhodnutí a chováme se stále naštvaně, podrážděně, a cítíme se většinu dne nepříjemně. To také vysvětluje, proč je pro nás někdy obtížné mluvit s některými lidmi nebo se vyvarujeme některým situací, protože už dopředu víme, že nám vyvolají nepříjmené pocity.

V podstatě lze říci, že jsme si utvořili negativní přesvědčení od druhém člověku, nebo o nějaké situaci, kterou jsme si vytvořili při předchozím kontaktu. Setkání s danou osobou nebo prožívání nějaké situace vyvolá v našem podvědomí takovou energii, která ovlivní naši schopnost reagovat na danou osobu či situaci pozitivně.

Záznamy, otisky naší karmy (činů) jsou pouze naším výtvorem, nosíme je jako přesvědčení uložené v podvědomí, jako jizvy na duši. Tyto jizvy se pak projevují jako navyklé chování a potřebují se zahojit. Je proto důležité, abychom si uvědomovali kvalitu svých činů, které začínají kvalitou našeho myšlení, které začíná kvalitou našeho podvědomí či našeho stavu bytí.

Uvědomíme-li si tento proces příčin a následků, věřím, že tak pochopíte, proč dnes máme různé problémy, utrpení (právě kvůli minulým činům nízké kvality), proč potřebujeme být opatrní, abychom neposilovali existující negativní přesvědčení dalšími negativními myšlenkami, činy a že si můžeme v budoucnosti vytvořit naši pozitivní karmu nebo důsledky. A to si tvoříme právě teď prostřednictvím tohoto programu.

Naše podvědomí má obrovskou sílu a ovlivňuje naše vědomí až z 95 procent. Ta vědomá část tvoří pouze 5 procent a proto žijeme tzv. v nevědomosti. To je jasný ukazatel toho, že nemůžeme být v rovnováze ani v harmonii.

To jak myslíme začíná v té vedomé části myšlení, ale má to přímý vliv na naše podvědomí a pokud nezměníme to naše podvědomí, tak nezměníme vůbec nic.

Podvědomí nerozezná rozdíl mezi pouhou představou a realitou a to je velmi zásadní informace.

Dám vám příklad pro lepší pochopení: Když jsem se rozhodla pro tento program, tak jsem to udělala v té vědomé části mysli, ale moje podvědomí mi může neustále hlásat, stejně je to blbost a nepomůže mi to. Tzn. že pokud máme takové přesvědčení takovou představu v podvědomí, tak nám tento program nepomůže, i když jsme se pro něj vědomě rozhodli.

Protože když něco chceme, neznamená, že to budeme mít, že toho dosáhneme.

Proč tomu tak je?

Jsme v jiné vibraci, takže se nemůžeme protnout s naším cílem a máme přesvědčení v podvědomí a ty my musíme změnit. Proto našich cílů, snů a přání často nedosahujeme.

Protože naše realita je odrazem toho, co je uloženo v našem podvědomí.

Takže je důležité zaměřit naši pozornost na podvědomí, a uvést jej do harmonie s vědomím, je to taková cesta rozvinutí našeho potenciálu a osobnostního růstu. A pak teprve uvidíme ty změny.

Považuji za důležité také říct, že náš mozek jede na autopilota. Takto lépe pochopíme, jak naše mysl funguje.

Naše mysl nám stále podkopává nohy. Každý to zná, pro něco se rozhodneme a hned máme v hlavě milión výmluv proč to nejde. Můžeme zažívat věci jako, že chceme zhubnout a náš mozek nám našeptává, že máme chuť na čokoládu, nebo chceme mít práci snů, ale nikdy se k ní neodhodláme a stále chodíme do stejného zaměstnání, nebo chceme změnit partnera a když to uděláme najdeme si podobného a opakuje se nám to, co z předchozím.

Někdy nám dokonce naše mysl dává takové pokyny, které nás mohou vést až do naší úplné zkázy.

Většinou toto způsobuje strach. Strach je naším paralyzátorem, ale strach není nic jiného než fikce v naší hlavě. A kdo mu uvěří nebo se k němu přikloní nikam se neposune a dá pouze průchod nastavením, které máme z dětství.

Můžeme se naučit pracovat se svým strachem a také svůj mozek vytrénovat, a ovládat jej. S naší myslí se nemusíme ztotožnit a nemusíme souhlasit s tím, co nám našeptává.

A proto jsem pro vás připravila pár nových přesvědčení, které jako první nahrajeme do naší mysli.