Krok 3 - Návyky.
Co jsou to přesvědčení, proč je máme a jak nás ovlivňují.
Pusť si video - Jak získáváme naše přesvědčení.
Přepis videa - Jak získáváme naše přesvědčení.
K pochopení sebe sama a svých životních situací musíme nejprve pochopit naše dětství a to co jsou vůbec ty naše přesvědčení a jak je získáváme. Už samotná tato uvědomění jsou velmi transformační.
Přicházíme na svět s čistou myslí, ale i tak už máme nějaké základní nastavení mozku. To, co máme v hlavě, naše myšlenky, názory a postoje se nám utváří nejvíce do 7 roku našeho života a samozřejmě i pak dál v průběhu života díky našim zkušenostem zážitkům a učení.
V dětství se nám utváří naše názory, a ty jsou většinou převzaté od rodiny a z toho, co kolem sebe vidíme, slyšíme. V podstatě to, co v dětství pozorujeme, čemu nasloucháme a co cítíme. Jako dítě nasáváme úplně vše jako houba.
Z toho se utváří naše přesvědčení, návyky a my je v takovém věku nemůžeme moc ovlivnit a ani si je neuvědomujeme. Pak si je dál neseme do života a mají vliv na nás i v dospělosti, kde se právě promítají.
Ukládají se nám do podvědomí, aniž bychom chtěli.
Naše rodiče (prarodiče, sourozenci, učitelé) se stávají našimi vzory, kterým bezmezně věříme a přebíráme jejich pravdy. A když v dětství utrpíme nějaká zranění emočního rázu, což většinou ano. Mohou to být i třeba pocity osamění, strachu, úzkosti, právě na základě toho, co vidíme nebo slyšíme, když nejsme třeba dostatečně milováni a přijímani od rodičů, tak pak taková ta bolestná období, kterými procházíme v životě dál, velmi často souvisí s tou naší původní bolestí, s tou základní emoční stopou, kterou jsme si utvořili právě v těchto dřívějších obdobích.
Opakují se nám pak stále dokola a táhnout se celým životem, pokud je nezměníme. Souvisí s tím našim základním přesvědčením, které jsme si dříve vytvořili, aniž bychom o něm věděli.
A takto se tvoří naše přesvědčení, podle kterých jedem pak celý život. Takto se programujeme a vše zůstává v našem podvědomí.
Podle toho, jak máme naprogramované naše podvědomí, tomu věříme a tak funguje celý náš život.
Všechny tyto zranění, přesvědčení přerušují tok naší životní radosti, naší síly a chuti do života. Nemáme pak tak šťastný a spokojený život, nedaří se nám. Protože můžeme mít přesvědčení, že nic v životě nedokážeme, nic nám nejde atd.
Máme různé strachy, že nejsme dost dobří, nemáme třeba partnera podle svých představ protože jsme doma viděli, jak se naše maminka pro muže jen obětuje a my jsme to automaticky tento vzorec chování přebrali atd..
Žijeme v nevědomém, často i stereotypním koloběhu života a to vede k tomu, že tyto návyky nevědomě opakujeme, aniž bysme chtěli nebo k nim měli důvody, protože je máme uložené v podvědomí.
Pro náš mozek je pohodlnější fungovat na autopilota a jede v tom zažitém módu, toho co zná. Mozek následně vyhodnocuje, že tohle je pro nás bezpečné.
Když chceme přeladit na vědomé myšlení a tvořit si nové návyky, tak vydává mnohem více energie, protože chceme dělat něco, na co není zvyklý.
Dobrá zpráva je, že se náš mozek, mysl dá vytrénovat a dá se změnit.
Pusť si video - Jak vystoupit z role oběti.
Přepis videa - Jak vystoupit z role oběti.
Všichni máme rodinné vzorce a přesvědčení a je pro nás velmi snadné obvinit naše rodiče, naše dětství nebo naše životní prostředí za současný stav našich životů.
Pokud jsme vyrostli v rodině, kde byla kritika normou, pak budeme kritičtí i jako dospělí. Pokud jsme vyrůstali v rodině, kde jsme neměli dovoleno vyjadřovat emoce a hněv, pak jsme pravděpodobně vyděšeni se projevit a hněv a konfrontací polykáme a necháme je bydlet v našem těle. Když jsme vychováni v rodině, kde byli všichni manipulováni vinou, pak budeme pravděpodobně stejní jako dospělí.
Budeme se pořád jenom omlouvat a pomalu nikdy o nic nepožádáme. Máme pocit, že musíme nějakým způsobem druhé manipulovat, abychom dostali to, co chceme.
Jak vyrůstáme, začneme žít tyto falešné myšlenky a ztrácíme kontakt s naší vnitřní moudrostí.
My ale můžeme překročit hranice naší rodiny. Jsme ti, kteří trpí, když setrváváme v minulosti. Dáváme situacím a lidem v našem životě nad námi moc a tyto stejné situace a lidé nás udržují mentálně zotročené. Nadále nás ovládají, když zůstáváme v \"neodpustitelnosti.\"
Proto je dobré zbavit se víry v myšlenku, že nám někdo ublížil.
To nám umožňuje zbavit se zbytečné bolesti, hněvu a nátlaku, který nás drží uvězněnými v našem vlastním utrpení a brání nám vytvářet pozitivní a hodnotné vztahy se sebou samými a ostatními.
Chceme-li být přijati jako my, měli bychom být ochotni přijmout ostatní takoví, jací jsou. Sami chceme, aby nás naši rodiče zcela přijali, a přesto často nejsme ochotni je přijímat tak, jak jsou. Přijetí dává nám i ostatním schopnost jenom být, tak jak jsme.
Čím víc praktikujeme naše sebe přijetí, tím snadněji a rychleji klesají naše návyky, které nám již neslouží. Když se naučíme milovat a odpouštět sami sobě, můžeme druhé milovat a odpouštět jim jejich minulé chování i přesto, když s nimi nejsme v kontaktu.
Pusť si video - Jakým přesvědčením věříme.
Přepis videa - Jakým přesvědčením věříme.
Přesvědčení se dá získat i tak, že uvěříme i lžím nebo tomu, co je nám předkládáno, například v televizi, v novinách, časopisech, jinými lidmi atd.
Tisíckrát opakovaná lež, která se stává později i naší pravdou.
Čím více něco slyšíme, tím víc to přebíráme do svého podvědomí a může nás to nepříjemně ovlivňovat.
Když se zamyslíte třeba i nad tím jak fungují kartářky, vědmy, člověk k nim jde a vypíná své mechanismy pro ověřování pravdy a automaticky věří druhému člověku. A tohle se děje přesně v našem dětství. Takže, když vám vědma něco řekne, vy tomu uvěříte, tak se to následně promítá i ve vaší realitě, když tomu jdete naproti.
A tak je to stejné i s našimi přesvědčeními.
Například pomluvy a klepy mají velkou sílu, protože když je člověk vysloví mají tyto věty silné emoční prožitky toho, kdo je vysloví a mají tendence se zapsat bez ověření. Takto se dá manipulovat s ostatními lidmi, protože mozek si ty pomluvy okamžitě ukládá a přijímá je jako pravdu.
Takže veškeré události a situace, které jsme doma zažívali jako malé děti, jsme přijali jako absolutní pravdu.
Pokud nám bylo vnuknuto, že jsme hrozní, celý život budeme mít takový pocit a na základě něj se budeme i rozhodovat.
Konkrétní příklady pro lepší uvědomnění:
- Když vám rodiče budou neustále opakovat jsi hrozná, jsi hrozná, od narození nejméně jednou denně, tak tomu začnete věřit, ať chcete nebo nechcete. Vaše podvědomí si vytvoří přesvědčení jsem hrozná, které vás bude nadále nepříjemně ovlivňovat. Vaše sebevědomí bude na bodě mrazu, ve vztazích si nebudete jisti sami sebou a budete přehnaně žárlit, tohle je mimochodem můj příklad z dětství.
- Když dítě donese nakreslený obrázek matce, matka zareaguje, že se jí moc nelíbí, dítě může mít přesvědčení - nejsem dost dobrý, musím se zavděčit, má práce je nedostačující, matka nevidí mé kvality, jsem nedostatečný atd.
- Když je dítě špinavé a přiběhne k matce a ona jej odstrčí, může dítěti vzniknout přesvědčení - když jsem špinavý, nejsem milovaný, na lásku není vhodný čas, musím být perfektní atd.
- Když budeme sledovat dlouho televizi, kde pořád slyšíme negativní zprávy, nehody, problémy, tragédie, tak si tvoříme přesvědčení - že svět je nebezpečné místo a programujeme se na neustálý strach a obavy.
- Vidíme seriály jako je Ordinace v růžové zahradě, kde nám předkládají nějaké (špatné nebo neúplné) příklady vztahů (muži zahýbají, ženy jsou v domácnosti) tak se nám může utvořit přesvědčení - všichni muži jsou nevěrní, žena má plnit funkci hospodyně a následně takto můžeme odžít celý svůj život.
Psychosomatička Jarmila Klímová řekla do rozhovoru časopisu:
Když je nám předkládána nějaká myšlenka, která se jeví jako opodstatněná, vyargumentovaná, tak máme tendenci v ní věřit. Věříme, že rakovina nese smrt, tak na ni umíráme. Věříme, že stres nám ničí imunitu, tak přesto že se mu neumíme bránit nebo právě proto, že se mu neumíme bránit, tak si necháváme ničit imunitu.
Jestliže nám někdo řekne, že každá šestá žena dostane rakovinu prsu, tak ji prostě dostane, protože to přeci říkali v televizi.
Pokud by se mě někdo zeptal, jak si mohu být tak jistá, tak mu můžu předložit příklad, který asi hovoří za všechno. Měli jsme klienta, kterému diagnostikovali nejdříve v jedné pražské nemocnici a potom také v jisté okresní nemocnici závažné onkologické onemocnění s jasnou diagnózou dožití v délce tří měsíců. Něco ve smyslu „Pane, už si nekupujte dlouhohrající desku.“ A protože to byl poslušný občan, tak náležitě uspořádal veškeré své věci, aby zabezpečil svou pozůstalost a za tři měsíce zemřel. Pitevní nález pak ukázal, že byl zcela zdráv.
Pusťte si video Jak se naše přesvědčení projevují.
Přepis videa - Jak se naše přesvědčení projevují.
Přesvědčení ovlivňují naše chování a přemýšlení
Například přesvědčení - tohle si nemůžu dovolit, jak se asi projeví naše chování? Že si v obchodě nic nekoupíme, že budeme přehnaně šetřit, dětem nic nedopřejeme, pomýšlíme stále na to, že peníze nemusí přicházet stále, že můžeme o peníze přijít. Na základě těchto přesvědčení k nám ani další peníze nepřichází.
A druhým bodem jak se projevují, že je neustále dokazujeme druhým
Třeba při hádkách kdo z koho, kdo má pravdu. Vypouštíme naše přesvědčení a dokazujeme si naši pravdu. Což vede k neustálému boji nebo konfrontaci. Hádky se opakují a my se nikam neposunujeme, jen dokola řešíme to stejné, často bez výsledně.
Příklad projevu a utváření přesvědčení.
Například pokud jste začínající kuřák (nebo nekuřák) a jste ve společnosti druhých kuřáků, kteří momentálně kouří, pravděpodobně se rozhodnete, že si dáte také cigaretu. Vaše spotřeba bude stoupat, mozek vyhodnotí, že ostatním kouření chutná.
Tímto se vytvoří otisk, vzpomínka a uloží se do podvědomí. Tento otisk se stane vaším povahovým rysem a stane se z něj přesvědčení, které se uloží do vašeho podvědomí. Zaznamenají se tam samotné vzpomínky na kouření a také vaše pocity, které jste při tom cítili např. uvolnění.
Když se pak ocitnete v napjaté situaci, dojde k tzv. probuzení přesvědčení a v mysli se objeví vaše vzpomínka této činnosti spojená s pocity, které jste při tom měli. Vaše mysl automaticky zatouží po další cigaretě, protože budete vnímat pocity rozkoše nebo uvolnění, které jste při kouření dříve zaznamenali.
Další kouření pak prohlubuje vaše přesvědčení, protože tak posilujeme vzpomínky a pocity s touto činností spojené. Nakonec to děláme automaticky, od myšlenky přímo k činu. Kouření se stává automatickou reakcí na jakýkoliv tlak nebo napětí a vytváří se tak návyk. Tyto návyky pak utváří naši povahu, osobnost.
Díky tomuto porozumění víme, že si můžeme uvtořit své povahové rysy, návyky, aby nám byly více prospěšné. Současně s tím, jak nabýváme lepší prožitky, a duševní vlastnosti naší osobnosti, utváříme takové myšlenky, které nahrazují staré povahové rysy či návyky, přesvědčení - které se především vytvářejí z pocitů jako je strach, hněv, smutek, úzkost atd.
Nebyl nám dán dobrý nebo špatný život.
Byl nám dám život,
a jenom my můžeme našimi myšlenkami ovlivnit, zda bude špatný nebo dobrý.
Tak a teď už můžeš pokračovat čtvrtým krokem v tomto týdnu.