Bonusové video
Přeložila jsem pro vás video Gregga Braden - známý spisovatel, vědec, léčitel a popularizátor vědeckého výkladu takzvaných zázraků. Zde ukazuje na názorném příkladu vyléčení nádoru, vysvětluje objevy KVANTOVÉ FYZIKY a dává je do souvislosti s duchovním poznáním.
Jinak řečeno, věda potvrzuje, že svými myšlenkami a pocity ovlivňujeme a vytváříme naši realitu - a tedy, že myšlením a cítěním můžeme měnit věci, uzdravit se atd.. Na velmi zajímavém videu z Pekingské nemocnice ukazuje konkrétní příklad, jak můžeme fungovat v životě, když známe zákony energetického pole, které nás všechny obklopuje a spojuje. Více o něm na jeho webu www.greggbraden.com.
Vnímání času
Čas, tak jak jej vnímáme, představuje stálý lineární (přímý) proud událostí, které jdou po imaginární přímce. Tak jsme si vědomi času, který již uplynul. Je ztracený a nelze jej vrátit.
Nevnímáme, že minulost již neexistuje a budoucnost ještě neexistuje. Přítomnost je tedy jediný existující čas, který dokážeme vnímat. Přítomnost je navíc velmi prchavá a obtížně uchopitelná.
Čas můžeme definovat také jako prožitou zkušenost, uloženou v paměti. Minulost jsou oživené vzpomínky a zkušenosti a budoucnost se odehrává také pouze vlivem naší představivosti. Skutečný je jen prchavý okamžik přítomnosti.
V přírodě běh času nepočítáme na hodiny a minuty. V přírodě je vše cyklické, stále opakující, dané v pevném řádu. Stejně tak běží život běžného člověka a události ve společnosti.
Pokud se tomuto dění přizpůsobíme, uvědomíme si podstatu času, náš čas se zpomalí a zpomalí se i stárnutí. K tomu nám napomůže například pravidelné přizpůsobování se ročnímu období. Především ale uvědomění si, že nic skutečně není jen lineární, ale v rovnováze, jednou jsme nahoře a jednou zas dole.
Ve skutečnosti tak nežijeme pod břemenem času, ale ve světě proměnlivé hmoty, jejíž proměnlivost jsme si zvykli popisovat za pomoci neexistující fyzikální veličiny. Ovšem kdybychom si ji sami nevymysleli, zcela jistě by kolem nás zavládl chaos.
Během změněného stavu vědomí, které docílíme velmi brzy například praktikováním meditací, můžeme zažít „nadpozemskou“ bezčasovou zkušenost. Pokud připustíme a věříme, že čas je možné oddělit od vědomí, zjistíme, že vědomí je schopno existovat nezávisle na čase, prostoru a také nezávisle na lidském těle.
V normálním běhu života je čas od vědomí neoddělitelný. Zkušenost mimosmyslová ale potvrzuje, že je možné čas a prostor od sebe oddělit. Věčná přítomnost je úzce spjata s podvědomím, které se v tu chvíli samo stává vícerozměrné.
Čas je tedy relativní, jak už řekl Albert Einstein. Den může mít hodnotu pěti minut anebo šedesáti dvou hodin, což záleží na tom, co v něm prožijeme. Einstein to vystihl ve vysvětlení teorie relativity pro laiky.
Když si sáhneš na rozpálenou varnou desku, tak ti vteřina připadá jak hodina.
Když strávíš hodinu s milou, zábavnou a sympatickou ženou, pak ti hodina připadá jako vteřina a to je relativní.
