Odpouštím kvůli sobě

Odpuštění v užším slova smyslu je naše vnitřní vyjádření postoje a rozhodnutí: „Odpouštím ti. Nechci ti oplácet zlým nebo podobným. Nechci se ti mstít.“ Neznamená to, že popíráme, že nám bylo ublíženo. Odpouštím právě proto, že mi bylo ublíženo.

Oba významy, o nichž byla řeč výše, dobře popisují dvě místa v procesu odpouštění, který zahrnuje:

• uvědomění si toho, že nám někdo ublížil, že cítíme provinění, nespravedlnost, zranění nebo jiné negativní emoce vůči druhé osobě
• uvědomění si širších souvislostí a příčin („proč cítíme zášť“, „proč je to nespravedlivé“) a postupná změna tohoto uvědomění: jak přicházíme na nové souvislosti, vidíme událost z jiných perspektiv
• uvědomění si nutnosti odpouštět
• uvědomění mé vůle nebo rozhodnutí odpustit v tomto konkrétním případě
• akt odpuštění: odpouštím ti
• zvládání souvisejících emocí (vztek, bolest, zášť, závist…)

Důležité je zvolení takového postoje k odpuštění, na který jsme v daném okamžiku připraveni, abychom si nenalhávali, že odpouštíme, když toho ještě nejsme schopni. Buďme k sobě upřímní, v tomto případě je lepší říci si: „Chci ti odpustit.“ nebo „Snažím se ti odpustit.“….

Proces odpuštění není lineární proces. Fáze odpuštění se vracejí, opakují a vzájemně ovlivňují. Nikdy nestačí odpustit jednou, podobně jako nestačí jednou napomenout dítě. I když si své odpuštění musíme několikrát denně připomínat a někdy se nám zdá, že se točíme v kruhu a nikam nepostupujeme, teprve časem vidíme, že se změny opravdu dějí.

Projděte bolestí

Odpuštění u traumatických skutečností je nejtěžší. V takovém případě nemůžeme spěchat. Hojení každé rány potřebuje čas. Musíme se však také snažit postupně a pomalu jít dále, abychom si své rány neotvíraly znovu a znovu. Důležité je naše uvědomění, že někdy ještě odpustit nejde. I v takové chvíli si však můžeme říci, až to půjde, budu se snažit odpustit. Nemůžeme se obviňovat, že nedokážeme odpustit, že nejsme dost dobří.

Odpuštění sobě

Odpuštění sobě bývá nejdůležitější, ale také nejtěžší úlohou. Základem každého odpuštění je neobviňovat druhé, ale hledat příčinu v sobě.

Odpuštění minulosti

V minulosti u každého z nás určitě najdeme řadu lidí, kteří nám ublížili (např. rodiče, sourozenci, učitelé a další.) Jestliže si nevyřešíme svoji minulost, dochází k nakumulování těchto stresových situací a k trvalému napětí. Z minulosti nás ovlivňuje i chování a jednání např. rodičů, se kterými jsme žili a se kterým nesouhlasíme, ale i tak jsou našimi vzory pro jednání. Jestliže dokážeme tento rozpor v sobě pomocí odpuštění řešit, posilujeme si tak svůj imunitní systém.

Odpuštění vztahové

Neodpuštěná nevěra nás může vnitřně sžírat, má následky na náš imunitní systém. Nedusme sebe ani partnera zlými pocity.

Odpuštění finanční

S finančními ztrátami je spojena celá řada onemocnění. Zde se často objevuje pocit závisti. Je třeba být upřímný k sobě.

Existují dva typy odpuštění:

• Emocionální, které ovlivňuje naši motivaci.K tomu musím skutečně cítit, že to chci.
• Rozumové,kdy se chceme dostat do situace před proviněním.  říkáme-li někomu, aby se omluvil, aby někomu odpustil a dotyčný to tak necítí, vytváříme u něho konflikt.

Vnitřní nastavení

Jakou roli hrají v odpuštění ?

Dotek
Je nutnou nezbytností u každého rituálu odpuštění. Dokáže umocnit naše vnímání i prožitek a přitom navozuje příjemné pocity. J

Hněv

Hněv nemusíme potlačovat, hněv slouží k projevu našeho pocitu nespravedlnosti. Hněv by měl sloužit k uvolnění napětí, ale nikoliv aby škodil. Po uvolnění hněvu, by mělo následovat odpuštění, jestliže tomu tak nebude, škodíme dále svému imunitnímu systému.

Pomsta

Lidé se vnitřně ujišťují: „Na ně také jednou dojde, boží mlýny melou pomalu, ale jistě…“ Pomsta zvyšuje naši agresivitu. Pokud mě někdo podvedl, ztratil jsem energii víry. Z fyziologického hlediska dochází ke zvýšené funkci nadledvin a tato stresová situace způsobuje oslabení imunity. Pro rovnováhu v těle je zapotřebí neudržovat v sobě agresi.

Omluva

Omluvu chápeme sice jako slovní projev, ale pro její váhu je nutné vnitřní odpuštění.

Soucit

Tuto emoci chápeme jako nejhorší pro léčení. Soucitem si jen přiživujeme své programy nemocí, které jsme převzali od svých blízkých. Soucit škodí a zaděláváme si jím na závažná onemocnění. Pocity, že bychom jakkoliv měli řešit za někoho jiného, nejsou zdravé.

Strava

Pouze hlava vás nevyléčí, jestliže nemáte zdravá střeva. Střeva a žaludek jsou klíčem k silné obranyschopnosti těla. Nedílnou součástí tedy pro uzdravení je strava.

Co získáte, když budete odpouštět?

Odpuštěním se sníží naše vnitřní napětí, ale dojde i ke změně u toho, komu odpouštíme. Změní to zdraví tedy oběma. Dochází k tzv. win -win situaci pro každého.

Neodpuštění a chronické nemoci

Neodpuštění vede k programování negativních emocí a je jednou z hlavních příčin nejen chornického stresu, ale i chronických onemocnění. Chronická bolest je vždy vázána na nějaký emoční stav.

Jak funguje technika odpuštění?

Celá odpuštění technika začíná být účinná po 90 dnech, kdy se nejprve určí problém, který je pro nás nejpalčivější, na kterém se začne pomocí techniky odpouštění pracovat. Za dalších 90 dní se definuje další a další. Tímto procesem odpouštění, dochází k našemu uzdravování, protože dochází ke snižování stresové zátěže pro jednotlivé segmenty, které jsme si vytvořili.