Proč bychom měli učit meditaci ve vězení

Život ve vězení je velmi stresující, po celou dobu. Nezáleží na tom, zda tam jsou vězni týden nebo 5 let nebo déle. Stresující je i to, co vězení často předchází, zadržení a celý soudní proces.

Vězni jsou odtrženi od svých přátel a rodiny. Jsou mezi lidmi, kteří jsou často násilnické povahy nebo lidmi, kteří mohou druhé zneužívat. Vězni také musí podléhat vězeňskému režimu, který nemusí nebo spíš nevyhovuje každému. Nemají žádnou kontrolu nad svým vlastním životem. Každý den není nikoho, kdo by nebrečel (upozorňuji, že jsem byla pouze v ženské věznici). Je to velmi smutné a depresivní místo, které má negativní energii.

Z vězení se mohou často objevit také klaustrofobické pocity, které dříve někteří ani nepocítili. O víkendu ze soboty na neděli jsme byli zamčení v cele až 16 hodin. Vězni jsou stále v malém prostoru, ještě s dalším člověkem. Nemají žádné soukromí, je téměř nemožné se pohybovat ve dvou na cele. Také záleží na jakého spolubydlícího natrefí. Představte si, že někoho slušného například zavřou s někým, kdo spáchal vraždu. Nebo natrefí na někoho, kdo je upovídaný nebo je dotyčnému nepříjemný a narušuje klid.

Vězeňský život je také docela hlučný, dokonce i u doktora, kde lze očekávat větší klid. Když za vězněm zabouchnou dveře cely, klid to rozhodně nenastolí. Klid není ani v noci. V noci bachaři přivádí nové vězně, kteří probrečí třeba celou noc vedle něčí cely. Také se line zvuk hluku a řevu, jak na sebe vězni mluví a křičí z cely do cely.

Jsou vystaveni denodennímu malému týrání, který ve výsledku má horší dopad než samotná situace. Já sama chtěla jít do knihovny, (možnost byla jednou týdně), ale bachař mně oznámil, že tam není žadný personál, tudíž mám smůlu. Knihu tedy vězmi mohou dostat třeba až za tři týdny od nástupu, když mají štěstí.

To stejné je i s běžnými věcmi, které ve vězení nejsou běžné. Vyfasovala jsem tři malé pytlíčky šamponů a pak jsem si musela kupovat ve vězení. Jak ale, když jsem ještě neměla připsané peníze na vězeňský účet a byla jsem omezena týdenním výběrem, který mně sotva pokryl telefony s blízkými. Nikdo mně šampón nebo kosmetiku nemohl ani poslat.

Takových víc věcí za sebou vyvolávají pocity úzkosti, frustrace, a nejen vězni jsou takto vystaveni denodennímu stresu. Dlouhodobý stres má vliv na naše tělo a nejsme schopni tak rychlé regenerace, jak je tomu například u krátkodobého stresu, který může být i přínosný (sport, herectví, zkoušky atd.) Pokud mírná stresová situace skončí, tělo se nám očistí od stresových hormonů a my se tak dostaneme do normálního vyváženého stavu. Ale pokud příliš silný stres trvá dlouho, tyto prospěšné účinky pominou.

Mohou se projevit závažné zdravotní problémy jako zrychlení srdečního rytmu, vysoký krevní tlak, kyselost žaludku, která narušuje trávicí systém. Když se cítíme stále hůř a beznadějně, rozvine se i klinická deprese. Spánek je přerušovaný a neosvěžuje nás a my se pak cítíme stále unavenější. Také může kolísat váha, nahoru i dolů, podle toho, jak stres ovlivňuje naši chuť k jídlu.

Nejčastější psychické příčiny chronického stresu jsou – obavy a úzkosti, pocity viny, hněv, nízká sebeúcta, znepokojení, narušené soustředění, podrážděnost, výkyvy nálad, podezíravost, snadná frustrace, ztráta motivace, strach z neúspěchu, deprese a pocit blížící se smrti.

Symptomy se mohou projevit i na těle jako tlak na hrudi, dýchací potíže, nervové tiky, průjem, bolest břicha, sucho v krku, nespavost, bušení srdce, choroby kůže, bolesti zad a celková náchylnost k nemocem.

Já si ve vězení prodělala velkým úbytkem hmotnosti, během prvním dní, průjmem, nadměrným padáním vlasů, projevy na kůži, červené fleky na obličeji, nízký apetit, nespavost, třes rukou, celkovou slabostí, nadměrným pláčem a depresí.

Stres se poté projeví i na chování, které je často více agresivní, vznětlivé. Také ztrátou odpovědnosti, sníženou aktivitou, vyhýbání se lidem, izolací a problematickými vztahy. Může mít vliv i na způsobení závislosti na alkoholu, přijímání více kofeinu nebo dokonce kouření a drog.

Chronický stres, který se vyskytuje nejenom u vězňů se dá zmírnit právě meditací. Tělo se může vrátit do normálního stavu a začít správně a zdravě fungovat. Meditace je jedním z nejsilnějších při odbourávání stresu.

Meditace, ale i jóga jsou prokázána mezi nejefektivnějšími terapiemi pro ty, kteří žijí s komplexním zbytkovým traumatem neboli dnes velmi častým PSP – posttraumatiká stresová porucha. PSP je obzvláště silná a ničivá a trpí jí například i lidé, kteří jsou dlouhodobě nespokojení v zaměstnání.

Můj posttraumatický stres zmizel úplně během měsíce a půl pravidelnou  meditací. Ve vězení jsem byla 21 dní a neměla jsem ani možnost něčeho takového.

Vězni mají otázky typu – proč jsem tady skončil zrovna já? Co jsem udělal špatně? Jak se mám smířit s trestem? Jak se změním? To vede k zamyšlení a prozkoumání duchovního světa. Přitahují je meditační techniky, které mohou měnit i charakter. Tato cesta je pro ně většinou nová. Meditační praktiky mohou vést i ke změně násilných povah, vedou k trpělivosti a lepší vzájemné komunikaci. K uvědomnění, že mohou žít život mimo vězení, který má pro ně smysl.

Ve vězení ale není tolik možností, jak se zklidnit. Není ani četnost meditačních praktik, ani kdo by je k meditaci vedl.

Z mého pobytu ve vězení jsem se setkala i s mimořádnými ženami, které byly plné soucitu, inteligence, vyzařoval z nich mír a laskavost, uchování si dobré nálady i přes jejich situaci a často mě inspirovaly. Takové ženy ale mohou velmi rychle upadnout do letargie a rutinního života, který je z problému nevytáhne. Často pak nevidí žádnou naději na lepší život a některé dokonce mohou brát vězení jako jejich domov.

Když už se člověk vědomě nebo nevědomě dopustí trestného činu, má přece stále potenciál konat dobro, když mu ve vězení umožníme takové podmínky vedoucí ke zlepšení. Věřím, že každý si zaslouží druhou šanci stát se lepším člověkem.

Meditace by mohla pomoci nejen ve věznicích, ale i dalším komunitám a skupinám. Těm, kteří jsou separovaní od rodičů, v azylových domech, pasťácích, týraným dětem, válečným veteránům, dětských domovech, domovech důchodců, v nemocnicích pro dlouhodobé pacienty, v protialkoholních a protidrogových léčebnách, všem, kteří prošli nějakými traumaty, těžkými stresy a depresemi. Těmto institucím nebo charitám ráda nabídnu pomoc a zkušenosti s meditací, případně spolupráci na emailu ahoj@ruzenanekudova.cz

Více o vězeňském režimu se dočtete v připravovné knize Vězení jako dar, která vychází 26.března. Meditaci zdarma si můžete vyzkoušet zde.

Růžena Nekudová

Na základě jejího příběhu a příběhů druhých inspiruje lidi, jak zvládat těžké zkoušky v životě, jak se z nejčernější temnoty dostat na výslunní. Provází je zázračnou hladinou Alfa neboli stavem uvolnění, směřuje je k jádru jejich trápení a následně ke změně v novou příležitost. Vzdělává a učí o tom, co jsou to meditace, jak s nimi začít a jaký mají pro nás velký přínos. Vytváří přímo léčebné řízené meditace, které pomáhají lidem překonat velmi těžké chvíle. Věnuje se osobnímu rozvoji, duchovnu a vše nabyté předává lidem
Růžena je autorkou knihy Vězení jako dar>> a převratné metody Zrcadlo času>> . Její další meditace najdete tady >>.
A její inspirativní příběh najdete tady >>

Komentáře